Češi s nadprůměrnými příjmy na důchod nespoléhají. Sami si spoří

Nejoblíbenějším produktem stále zůstává penzijní připojištění, kam své peníze odkládá bezmála (86 procent) devět z deseti střadatelů. Naopak klesá obliba stavebního spoření, které pro zajištění na stáří využívá jen necelá polovina z nich (49 procent).
 
„Z výsledků průzkumu je zřejmé, že bonitní Češi začali více spořit, protože pochopili, že stát se o ně v penzi nepostará. V rámci připravované důchodové reformy a rozjezdu třetího pilíře očekáváme, že klienti začnou své peníze přesouvat do nových atraktivních účastnických fondů,“ komentoval hlavní analytik AWD ČR Tomáš Rampula.

Průzkum se také zabýval motivací Čechů s nadprůměrnými příjmy pro vytváření úspor na stáří. Podle téměř tří čtvrtin z nich (73 procent) je primárním důvodem spoření na penzi vytvoření dostatečné finanční rezervy pro zachování stávající životní úrovně. Ostatní důvody jsou podle nich marginální. Překvapivě jen 12 procent spoří s hlavním cílem výhodně zhodnotit úspory a jen devět procent z nich spoří zejména na to, aby měli v penzi dostatek peněz na své koníčky. Jen u čtyř procent lidí je hlavní motivací kumulovat majetek pro svoje potomky.

„Dá se předpokládat, že jen málokdo by chtěl v penzi slevit ze svojí životní úrovně. Co je překvapující, že tak málo respondentů jako první důvod uvádí výhodné zhodnocení peněz. O Češích je známo, že sází především na jistoty a oproti obyvatelům západní Evropy se bojí investovat, ale takhle nízké číslo jsme nečekali. Zarážející je také, že prioritou není ani zajištění potomků,“ dodal Rampula.

Při zajištění na stáří také stoupá role nezávislých privátních finančních poradců. Ty využívá zhruba 37 procent lidí z této skupiny obyvatelstva a dalších 29 procent o něm uvažují. Čtyři z deseti respondentů (39 procent), kteří finančního poradce dosud nemají, by jej s největší pravděpodobností kontaktovali právě kvůli financování bydlení nebo kvůli penzi. Vedle financování bydlení (40 procent) by to bylo jejich nejdůležitější motivací.