Omezení důchodového věku? Holý nesmysl
Vláda rozhodla o zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. Jediným důvodem jsou ale volby a populistická snaha získat voličské hlasy. Na vytvoření stropu není racionálního vůbec nic.
Vláda rozhodla o zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. Jediným důvodem jsou ale volby a populistická snaha získat voličské hlasy. Na vytvoření stropu není racionálního vůbec nic.
O snižování důchodů nikdo hovořit nechce, jak vysoké ale ve skutečnosti budou? Touto otázkou se zabývala místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková v souvislosti se zastropováním věku odchodu do penze.
Vláda se po debatách o zastropování důchodového věku shodla na 65 letech. Komentátor Ivan Hoffman ale varuje, že vláda nejen že neví, kdy budou v budoucnu občané odcházet do důchodu, neví ale ani, jaký důchod budou brát.
Vláda stanovila strop odchodu do důchodu na 65 let. Přijala tak návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.
Politici aktivně debatují o věkové hranici pro odchod do penze. Má být 65 nebo 67 let, jak navrhuje ČSSD, nebo nemá být vůbec, jak tvrdí hnutí ANO? Podle místopředsedkyně TOP 09 Jitky Chalánkové není problém jen ve věku odchodu do důchodu, ale i ve financích.
V Evropské unii je 13 zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V 11 zemích mají tuto hranici ještě nižší. O tom, zda bude i v České republice věk odchodu do důchodu pevně určen, případně v kolika letech, rozhodne vláda. Ministerstvo práce asociálních věcí předkládá dva variantní návrhy – 65 a 67 let.
Ve vládní koalici se schyluje k další velké politické bouři. Tentokrát kvůli zastropování věku pro odchod do důchodu. ČSSD navrhuje hranici 65 let, proti tomu je ale ministr financí Andrej Babiš, který jakoukoliv hranici označuje za předvolební populismus.
Ve vládní koalici se schyluje k další bouři. Tentokrát se ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nejsou schopny dohodnout na tom, v kolika letech mají lidé odcházet do důchodu. Ministryně Marksová bojuje za pevnou hranici 65 let. Ministr financí Andrej Babiš to označuje za předvolební populismus ČSSD.
Senátor Zbyněk Linhart se zaměřil na statistiku, která říká, že si čeští senioři nemají na co stěžovat. Závidět by jim totiž mohli důchodci ze všech vyspělých zemí světa. Podle senátora je tu ale problém, o kterém se nemluví.
Dnešní mladá generace stále pořádně neví, v kolika letech půjde do důchodu. Důchodový se totiž každý rok zvyšuje. S tím by ale brzy mohl být konec, vláda chce zavést maximální věkovou hranici, kdy by lidé do penze chodili. V důchodu by měli trávit čtvrtinu života.
Eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger přišel s návrhem na harmonizaci azylového práva v Evropě, a to včetně dávek pro lidi, kteří žádají o azyl. Pak by totiž podle něj nebylo nutné zavádět kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Ale čeští politici z nápadu rozhodně nadšeni nejsou.
Úředníci z Evropské unie se chystají výrazně zmírnit pravidla kolem opětovných sloučení rodin s uprchlíky. To se ale nelíbí německým poslancům, protože to podle nich povede k zvýšení migrace. Informoval o tom server EuroZprávy.cz dle zprávy Express.
České ekonomice zásadně chybí pracovní síly, což brzdí její růst. Firmy mají problémy s plněním nových zakázek, stát přichází o možnost zvýšení HDP i větší výběr daní. Zároveň zbytečně utrácí miliardy na sociálních dávkách. Informuje Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v červnu vyplatila důchod 583 klientům, kterým k 30. 6. 2016 bylo sto a více let. Nejstarší příjemkyně důchodu v červnu byla žena z Jihomoravského kraje, narozená v roce 1907. V současnosti je podle evidence ČSSZ nejstarší důchodkyní žena ročníku narození 1908, taktéž z Jihomoravského kraje. Nejstarší muž, pobírající důchod, se narodil roku 1909 a žije v Libereckém kraji.
Pokud vám partner nepřispívá na dítě, mohl by to místo něj udělat stát. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v minulém týdnu předložila vládě návrh o tzv. zálohovém výživném. Alimenty by po neplatiči potom stát sám vymáhal.
Švédsko nedávno novelizovalo své azylové zákony. Podle serveru Sveriges Radio to vede k tomu, že velký počet neúspěšných žadatelů o azyl prostě skončí na ulici. Nedostanou už totiž od státu žádné dávky ani peníze.
Vláda schválila novelu zákona o státní sociální podpoře, která má přispět k lepšímu sladění práce a rodinného života. Rodiny s dětmi se budou moci lépe rozhodnout, jak vyčerpají rodičovský příspěvek. Flexibilnější úprava umožní rodičům zvolit výši a délku čerpání podle jejich aktuální situace. V případě zájmu se tak mohou vrátit dříve zpět do zaměstnání. Změna by měla přinést novou možnost nejen pro ženy s vyššími příjmy, ale také motivovat otce, aby se ještě více zapojovali do péče o dítě.
Odkládání peněz na důchod je jedním z nejoblíbenějších typů spoření v Česku. Nejenže se vám naspořené peníze zhodnocují, ale stát vám také každý měsíc přispěje až 230 Kč. Problémem ale je, že lidé peníze často využijí jinak, než na přilepšení k penzi.
Lidé, kteří celý život poctivě pracovali, nesmí být ve stáří chudí. Už nikdy se nesmí opakovat situace, kdy se důchodcům valorizace zvýší penze o směšných 40 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová navrhuje od příštího roku valorizaci v průměru o 300 korun.
Zdraví máme všichni jenom jedno, a proto se snažíme o něj pečovat. Bohužel, ne vždy je nám přáno a může nastat situace, kdy na řadu přijde dočasná pracovní neschopnost. Situace je problematická jak pro zaměstnance, který se najednou potýká se sníženými příjmy, tak pro zaměstnavatele, pro kterého jsou to náklady na dočasně neaktivního zaměstnance. Na jaké dávky má tedy zaměstnanec nárok ze zákona a které je možné zařadit do systému benefitů?
Řada seniorů je s výší svého důchodu nespokojena a snaží se přivydělat si prostřednictvím nejrůznějších prací. Mohou si ale při pobírání důchodu přivydělat? Kolik? A jakou práci mohou, nebo naopak nemohou vykonávat? To jsou poměrně časté dotazy, na které klientům odpovídají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).
Výše penzí je častým předmětem diskuzí a hádek nejen mezi poslanci a politiky, ale i v rámci široké veřejnosti. Zatímco lidé volají po co nejvyšších důchodech, politici jsou v tomto ohledu střídmí. Přiznávají sice, že by penze mohly být vyšší, není na ně ale kde vzít.
Lidé se zdravotním postižením od srpna dostanou vyšší příspěvek na péči. Poslanecká sněmovna ve středu schválila novelu zákona o sociálních službách, která ho zvyšuje o deset procent. Návrh ještě posoudí Senát. Nově upravena budou i pravidla pro poskytování pobytových sociálních služeb – v případech tzv. nepřípustnosti držení osoby v zařízeních poskytujících sociální služby. A na dva miliony se zvyšuje pokuta za provozování sociálních služeb bez registrace, informuje MPSV.
22. dubna 2024 22:13
22. dubna 2024 22:13
22. dubna 2024 20:08
22. dubna 2024 18:27
19. dubna 2024 14:49
19. dubna 2024 13:46
18. dubna 2024 12:55
18. dubna 2024 9:59
18. dubna 2024 9:44
17. dubna 2024 12:14
16. dubna 2024 17:29
16. dubna 2024 12:03
16. dubna 2024 11:39
16. dubna 2024 10:45
K obchodnímu styku mezi spotřebiteli a podnikateli dochází nesčetněkrát denně. Není proto divu, že je mezi nimi také mnoho sporů. Některé se podaří urovnat domluvou, u jiných se však oboustranně přijatelného řešení dospět nepodaří. Jelikož se drtivá většina těchto sporů týká nízkých částek, soudní řešení sporů se kvůli soudním poplatkům a nákladům na advokátní služby často nevyplatí. Existuje však alternativní způsob řešení těchto sporů, kterého mohou spotřebitelé využít, jelikož je levnější a rychlejší.
Zdroj: Marie Dvořáková