Zvýší se přídavky na děti? Rodičovský příspěvek půjde vyčerpat výrazně rychleji
Rodičovský příspěvek bude možné čerpat výrazně rychleji. Zvýší se přídavky na děti i okruh rodin, které na ně budou mít nárok. Vyšší bude i daňová sleva na první dítě.
Rodičovský příspěvek bude možné čerpat výrazně rychleji. Zvýší se přídavky na děti i okruh rodin, které na ně budou mít nárok. Vyšší bude i daňová sleva na první dítě.
Důchody budou od příštího roku v průměru o 500 korun vyšší a do penze budou lidé odcházet v 65 letech. Senát schválil návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Důchodový věk se bude pravidelně každých pět let aktualizovat podle demografického vývoje. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.
Lidé, kteří do České republiky utekli v 90. letech minulého století kvůli válce v Jugoslávii, se dostávají do důchodového věku. Se získáním penze ale mohou mít problém.
Senát minulý týden ve čtvrtek schválil novelu zákona o státní sociální podpoře, která zavádí celou řadu změn. Jednou z nich je i to, že rodinám, kde rodiče pracují, či čerpají dávky nemocenského pojištění nebo podporu v nezaměstnanosti, se zvýší přídavky o 300 korun. To je ale podle Jiřího Dienstbiera a Elišky Wagnerové diskriminační, podle nich nelze děti diskriminovat na základě toho, v jaké rodině se narodí.
Budoucí absolventi středních a vysokých škol se často ptají, zda po ukončení studia musí začít pojistné na sociální zabezpečení platit. To však záleží na konkrétní situaci. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto přináší přehled těch nejtypičtějších.
Legislativa zastropovala důchodový věk na 65 let. Přesto budou dnešní třicátníci a čtyřicátníci odcházet v 65 letech velmi pravděpodobně pouze do předčasného důchodu. A nebo budou čerpat předdůchod. Proč?
ČSSD nově navrhuje zvýšení starobních důchodů od roku 2018 v průměru alespoň o 500 korun tak, aby částka odrážela růst cen a vývoj mezd. Podle opozice ale nemá cenu lidem lhát, že důchody budou, protože si spořili do průběžného systému. Aktuálně nastavený systém je totiž dlouhodobě neudržitelný, protože dávno nestačí platit všechny důchody.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala v roce 2015 zhruba 29,5 tisíce nově přiznaných předčasných starobních důchodů. Nejčastějšími důvody pro dřívější odchod do penze jsou ztráta zaměstnání a nemožnost sehnat nové.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu.
Více než polovina Čechů se obává, že je stát ve stáří nezajistí. Vyplývá to z průzkumu provedeného agenturou MMS. Dle odborníků je proto ideální začít si spořit na důchod co nejdříve. Se stoupajícím věkem totiž roste i spořená částka potřebná k následnému udržení životních standardů. Odkládání částky na běžný spořicí účet však není nejlepším řešením.
Maximální hranici pro odchod do důchodu byla stanovena na 65 let, změna se ale neprojeví dřív než po roce 2030 a týkat se bude lidí narozených po roce 1965. Jak jsou na tom ale lidé, kteří se chystají do penze už letos?
Žije do devadesáti let, měsíčně má 17 812 korun, věnuje se koníčkům, rodině a cestování. To jsou ideální představy Čechů o svém důchodu. I když víme, že stát na důchody podle našeho přání nebude mít dostatek prostředků, sami pro finanční zajištění ve stáří příliš neděláme. Podle Čechů chybí státu kromě sociálního systému i dostatečná infrastruktura, která by rostoucí počet seniorů zvládla. S prodlužující se délkou života se obáváme zejména fyzické závislosti na jiných lidech a vlastních finančních potíží.
Češi dobře vědí, že by si měli spořit na důchod. Šetří si ale dost? A mají reálné představy o tom, z jakého příjmu od státu musí v současnosti čeští senioři vyžít? Finanční barometr společnosti Partners ukázal, že většina Čechů se na stáří připravuje nedostatečně, protože si šetří přinejlepším 5 procent svého příjmu.
Zájemcům o informativní výpočet budoucího starobního důchodu stačí jen pár kliknutí a dozví se jeho orientační výši.
V posledních letech se rozrůstá generace lidí, kteří se dostávají do takřka neřešitelné situace, neboť jim ještě „neskončila“ péče o nezaopatřené děti, a zároveň musí pečovat o stárnoucí rodiče či příbuzné. Tzv. sendvičová generace, tedy populace ve věku mezi 45 – 65 lety věku, pak stojí před těžkou otázkou, jak s vlastní prací skloubit časově náročnou péči o své blízké. „Vyměnit“ zaměstnání za péči o jinou osobu jde, aniž by lidé přišli o potřebné roky pro přiznání důchodu.
Lidé narození po roce 1965 budou mít nárok na důchod až po 65 letech. Podle gerontoložky Ivy Holmerové jsou ale fyzicky pracující lidé invalidní už v 55 letech a budou to mít těsně před penzí těžké.
Výzkumy potvrzují, že lidé dlouhodobě berou zabezpečení na důchod na lehkou váhu. Obecně rozšířeným mýtem je, že finanční svoboda je jen pro bohaté. Ale je to omyl. Všichni totiž máme k dispozici jednu zásadní veličinu - čas. Abychom potvrdily pravdivost rčení: Čas jsou peníze, musíme dodržet několik jednoduchých pravidel.
Průměrný Čech stráví v důchodu čtvrtinu svého života. Další čtvrtinu jako dítě nebo student. Zbývá polovina, kdy si díky drobné a pravidelné úspoře či investování může zajistit svou budoucnost. Se spořením je proto dobré začít co nejdříve, zvlášť pokud se chce člověk ve stáří věnovat svým koníčkům či cestování. V ČSOB Penzijní společnosti si spoří i mladí lidé, ve věku do 35 let. Společnost spravuje prostředky více než 102 tisícům mladých klientů, kteří si v průměru odkládají 369 Kč měsíčně.
Vylepšit si důchod mohou pracující důchodci za každých 360 odpracovaných dnů, a to i v případě, kdy v zaměstnání pokračují. Přepočet důchodu se neprovádí automaticky, ale na základě žádosti důchodce.
Dvě třetiny Čechů se těší na důchod, a to hned z několika důvodů, které popisuje známý psycholog, profesor Josef Švancara. Mají perspektivu, životní program, výhled do budoucna, jsou otevřeni dalšímu vzdělávání a zajímají se o všechno kolem sebe. Pokud se na tento velký životní krok duševně připravíte, odchod z aktivního života nezaskočí ani vás.
České žehrání na životní úroveň, nízké platy, nuzné důchody a živoření seniorů dostalo trochu ránu v podobě mezinárodního srovnání důchodů a kvality života penzistů. Česká republika si celkově stojí na 18. místě a ukazuje se, že prožívání stáří v Česku, potažmo v Evropě, by seniorům většina starých lidí na světě mohla jen závidět.
Odchod do důchodu je jedním z nejtěžších životních rozhodnutí. Na řadu lidí ale čeká až po šedesátce a pro někoho je možná předčasné nad tím přemýšlet už dnes. Ekonom Boris Tomčiak ale tvrdí, že se dá do důchodu odejít už ve čtyřiceti, a nyní prozradil jak.
Nikdo byt nedostane ani za peníze, ani zadarmo. Systém sociálního bydlení má podpořit pouze nájemní bydlení, nikoliv bydlení v osobním vlastnictví. Informace, jak je to skutečně se sociálním bydlením přináší MPSV.
23. dubna 2024 19:38
23. dubna 2024 19:19
23. dubna 2024 12:35
23. dubna 2024 10:49
23. dubna 2024 9:29
22. dubna 2024 22:13
22. dubna 2024 22:13
22. dubna 2024 20:08
22. dubna 2024 18:27
19. dubna 2024 14:49
19. dubna 2024 13:46
18. dubna 2024 12:55
Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?
Zdroj: Marie Dvořáková