Od příštího roku se plošně zvedají důchody o průměrně 900 korun. Navzdory možnému očekávání ale nedostane každý takové zvýšení. Někteří si měsíčně přilepší jen o čtyři nebo pět set korun.
Výpočet mateřské se měnit nebude. Sněmovna dnes neschválila novelu TOP 09, která navrhovala odstranit znevýhodnění pro matky s vyššími příjmy. Pro návrh hlasovalo jen 66 opozičních poslanců z celkového počtu 185. Změnu nepodpořili zástupci ANO, ČSSD, KSČM ani SPD.
Průměrná výše důchodů sice v Česku každý rok stoupá, i tak si ale jen málo penzistů přijde na uspokojivou částku. Ty zřejmě nepotěší informace, že existuje i možnost, jak pobírat důchod ve výši několika stovek tisíc korun. Má to ale háček.
Současná ekonomická situace seniorů není nejlepší, v budoucnu ale může být ještě hůře. Podle odborníků na tom nese vinu vláda, ale i sami důchodci, prakticky jen tím, že odcházejí do důchodu.
Dávky na bydlení by se mohly v příštím roce mírně zvýšit. Takzvané normativní náklady na bydlení, z nichž se pomoc potřebným od státu vypočítává, se totiž nejspíš kvůli růstu cen nájmů, energií a paliv zvednou. Počítá s tím navrhované vládní nařízení, které připravilo ministerstvo práce. Vláda předpis zveřejnila na svém webu, projednat by ho měla v prosinci. Kabinet normativy upravuje každý rok.
Důchod se od ledna zvýší o 900 korun měsíčně. Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl polepšit aspoň o 371 korun.
Výsledkem revize dávek, na které pracuje ministerstvo práce, je zatím návrh 19 změn a opatření. Resort je zveřejní začátkem prosince. Úpravy se mají týkat hlavně dávek na bydlení a podpor v nezaměstnanosti. Uspořené peníze by se mohly využít například na rekonstrukce či výstavbu ubytoven, které by kontrolovaly obce. Po své dnešní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
V Česku přibylo rodičů, kteří si nechávají měsíčně vyplácet nižší rodičovskou na delší dobu. Zatímco loni v září měsíční příspěvek do 6000 korun pobíralo asi 70.600 matek či otců, letos v září téměř 83.500. Meziročně se jejich počet zvedl téměř o pětinu. Od srpna do září se zvýšil o víc než 2000. Vyplývá to z údajů úřadu práce.
Výdaje na dávky pro lidi v nouzi letos dál výrazně klesají a jsou nejnižší za posledních sedm let. Od ledna do září úřady na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné okamžité pomoci vyplatily 3,35 miliardy korun, tedy zhruba o pětinu méně než loni.
Většina seniorů tvrdí, že se v uplynulých 30 letech v porovnání s dobou před listopadem 1989 zlepšila životní úroveň jejich rodin, na druhou stranu se podle nich zhoršily vztahy mezi lidmi a horší je i politická kultura a chování politiků.
Základní rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 80.000 korun na 300.000 korun. V případě vícerčat se příspěvek zvýší ze současných 330.000 korun na 450.000 korun. Sněmovna dnes vládní novelu schválila, okruh rodin s nárokem na vyšší rodičovskou ale nerozšířila. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.
O zvýšení rodičovského příspěvku bude Sněmovna hlasovat nejdřív v pátek. Předtím ale poslance patrně ještě čeká finální rozhodnutí o sporném zvýšení části daní, k němuž se dnes opět nedostali.
Sněmovna dnes nestihla rozhodnout o zvýšení rodičovského příspěvku. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na mimořádné schůzi svolané z podnětu opozice v čele s ODS hodinu komentovala navrhované poslanecké úpravy vládní novely. Opozice ji v následující vyostřené debatě nařkla ze skandální obstrukce.
V některých zemích se objevuje trend mimořádných penzí. Například v Polsku dostanou důchodci k pravidelnému důchodu tak zvaný 13. důchod. I v Česku politici jednají o tom, jak důchodcům přilepšit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si ale myslí, že čeští senioři nic jednorázový příspěvek nepotřebují.
Nárok na dostupný nebo sociální byt se bude určovat podle průměrné mzdy, nikoliv životního minima jako doposud. Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které chce změnit podmínky dotačního programu Výstavba. Rozšíří se tak okruh lidí, které na tento druh bydlení dosáhnou. Na tiskové konferenci to dnes uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Program Výstavba se navíc podle ní bude nově vztahovat také na přístavby, nástavby nebo renovace zchátralých budov.
Senioři a jejich důchody se v Česku ocitají ve zvláštním postavení. Na jedné straně stojí vláda, která se honosí neustálým zvyšováním penzí. Na straně druhé stojí statistiky, které ukazují, jak bídně na tom někteří senioři jsou. Pomyslný trojúhelník ale uzavírají experti, kteří hledí do budoucnosti, a neskrývají své obavy i z těch nejradikálnějších kroků.
Sněmovna dnes nerozhodla o návrhu na zvýšení některých daní ani o návrhu na zvýšení rodičovského příspěvku. Debatu vyplnily kritické projevy opozičních poslanců a spory s vládními poslanci o to, které vlády zvyšovaly nebo snižovaly daně. Dnešní mimořádnou schůzi k oběma zmíněným návrhům nechali svolat vládní poslanci a komunisté kvůli zdržovací taktice opozice vůči daňovému balíčku. Jednání bude pokračovat ve středu.
Od ledna 2020 si osoby samostatně výdělečně činné připlatí na zálohách na zdravotní pojištění 144 korun měsíčně. Příčinou zvyšování minimálních záloh je růst průměrné mzdy, která se do 1. ledna zvyšuje na částku 34 835 korun.
Důchodová komise se dnes shodla na tom, jak by mohla v Česku v budoucnu případně vypadat důchodová reforma. Členové komise jednomyslně souhlasili s tím, aby se začalo pracovat na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné. Novinářům to po jednání komise řekla její šéfka Danuše Nerudová.
Sněmovna zřejmě nerozšíří okruh rodin, které by měly nárok na zvýšený rodičovský příspěvek. Sociální výbor podle usnesení doporučil plénu zamítnout poslanecké pozměňovací návrhy, podle nichž by měli na vyšší rodičovskou nárok všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku. Podle vládní předlohy by jej měli dostávat rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou k lednu příspěvek ještě pobírat.
Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Vláda chce v příštím roce prostřednictvím rozpočtu vydat 1,618 bilionu korun a naopak chce získat 1,578 bilionu na příjmech. Schodek navrhuje na úrovni 40 miliard, což je stejně jako letos.
Obraz seniorů se v Česku příliš nedaří zlepšovat. Společnost je stále vnímá spíš jako příjemce pomoci a dávek a nesnaží se využívat jejich zkušenosti a zapojit je. Na konferenci o seniorech a lidských právech to dnes v Praze řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Podle ní seniory v Česku ohrožuje nejvíc chudoba, samota či pocit neužitečnosti a s přibývajícím počtem starých lidí bude růst i význam této skupiny a její snaha prosadit se.
Průměrný důchod, který v červnu činil 13.426 korun, se od ledna zvýší o 900 korun měsíčně. Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl polepšit aspoň o 371 korun. Příslušné nařízení schválila dnes vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že kabinet tak míří ke splnění slibu průměrného důchodu ve výši přes 15.000 korun v roce 2021.
22. dubna 2024 22:13
22. dubna 2024 22:13
22. dubna 2024 20:08
22. dubna 2024 18:27
19. dubna 2024 14:49
19. dubna 2024 13:46
18. dubna 2024 12:55
18. dubna 2024 9:59
18. dubna 2024 9:44
17. dubna 2024 12:14
16. dubna 2024 17:29
16. dubna 2024 12:03
16. dubna 2024 11:39
16. dubna 2024 10:45
15. dubna 2024 12:04
15. dubna 2024 11:26
V noci přejde přes naše území k východu studená fronta. Za ní k nám kolem tlakové níže nad Pobaltím bude proudit studený a vlhčí vzduch od severozápadu, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
