Ministerstvo financí dnes posune splatnost daně z přidané hodnoty (DPH) pro podnikatele z maloobchodu a služeb, na které přímo dolehla nejnovější vládní opatření v boji s koronavirem. Splatnost DPH za třetí čtvrtletí a září, která je dnes, posune resort do konce roku.
Práce z domova nebyla nikdy snazší a potřebnější než v současné době. S režimem home-office souvisejí některé daňové úlevy, ale nese s sebou i určité nejasnosti – zejména, pokud pracujete v nadnárodním prostředí a pro klienty z různých zemí. Jak lze díky home-office ušetřit, například prostřednictvím úlev na daních? A kterých daňových rizik je třeba se vyvarovat?
V případě finančních potíží způsobených dopady šíření koronaviru je možné požádat bezplatně do konce roku o odložení platby daně nebo její rozložení na splátky. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Finanční správa. Standardně je podle zákona za žádost o odložení splátek daně správní poplatek 400 korun.
Polovina českých zaměstnanců nevychází s výplatou v průběhu měsíce. Problém ale není v tom, že by brali málo peněz, spíš přiznávají, že s měsíční částkou neumí ideálně hospodařit. Téměř polovina lidí tak týden před výplatou sahá k rychlým půjčkám, které je mohou přivést do problémů. Zjistil to průzkum, který pro společnost Advanto uskutečnila společnost EMA data.
Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy pouze na dva roky. České televizi to dnes večer řekl premiér Andrej Babiš (ANO). S návrhem, aby se superhrubá mzda zrušila pouze dočasně, přišel prezident Miloš Zeman, podle odborníků ale takový krok znepřehlední daňový systém.
Po dlouhém období konjunktury se růst mezd zastavuje. Finanční ohodnocení i případné benefity si již nediktují zaměstnanci, ale rozhodují o nich opět zaměstnavatelé.
Ministerstvo financí nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši několika desítek miliard korun, který vznikne po dohodnutém zrušení superhrubé mzdy. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší.
Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139.000 korun měsíčně. Změnu by chtěla vláda prosadit ve Parlamentu tak, aby platila od příštího roku. Na tiskové konferenci to dnes uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se dnes dohodl se zástupci školských odborů a zaměstnavateli na růstu platů učitelů pro příští rok o devět procent. Navýšení by tak mělo odpovídat tomu, na čem se Plaga domluvil loni s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Plaga a šéf školských odborů František Dobšík to řekli novinářům po dnešním jednání školské tripartity.
Odlišná odměna za práci v Praze a v regionech u stejné pozice nemá nejen oporu v zákoně, ale dokonce ho porušuje. ČTK to sdělila advokátní kancelář Vilímková Dudák & Partners. Na počátku srpna rozhodl stejně i Nejvyšší soud, který se v podobném případě postavil za olomouckého zaměstnance České pošty.
Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami snížení daně z příjmu zaměstnanců v rozmezí od 15 do 19 procent. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) zároveň uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky a jejím nahrazení progresivním zdaněním. Schillerová to řekla v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny (LN).
Koaliční ČSSD chce zrušit superhrubou mzdu, ale současně se musí vyřešit příjmová strana rozpočtu, sdělil dnes ČTK vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Řešením podle něj může být daň pro banky, kterou ČSSD v minulosti v koalici hnutí ANO neúspěšně navrhovala.
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní sazby daně z příjmu je podle většiny ekonomů a daňových odborníků, které oslovila ČTK, krok správným směrem, který mimo jiné zaměstnancům měsíčně přinese stovky až tisíce korun navíc a zpřehlední daňový systém. Je ovšem nutné nahradit výpadek příjmů státního rozpočtu, a to ne jednorázově, ale komplexnější úpravou daňového systému. V opačném případě by to vedlo k růstu dluhu, upozornili odborníci. Někteří ekonomové pak v oznámení vidí spíše předvolební tah.
Živnostníci s ročním příjmem do 800.000 korun by mohli od 1. ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Využití této daně bude dobrovolné. Návrh zákona, který s tím počítá, dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Pro příští rok by mohla daň představovat 5740 korun měsíčně. Paušální daň by měla být složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Předlohu nyní posoudí rozpočtový výbor.
Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38.951 korun hrubého měsíčně. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku si vyučující polepšili o 2727 korun, což je zhruba o 7,5 procenta. Nepedagogové ve školách brali v prvním čtvrtletí v průměru 21.589 korun měsíčně. Meziročně se jejich příjem navýšil přibližně o 11,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytlo ministerstvo školství. Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun.
Možnost platit od příštího roku jen paušální daň, kterou v pondělí schválila vláda, bude podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) pouze pro malou část osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).
Vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí míří k závěrečnému schvalování. Návrh také do budoucna zruší možnost odečítat si zaplacené úroky z hypotéky od základu daně. Někteří poslanci ale usilují o to, aby tato možnost zůstala zachována a v druhém čtení v tomto směru přednesli své pozměňovací návrhy.
Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit zrušení daně z nabytí nemovitostí. Návrh poslancům předložila vláda, o zrušení daně se již několik let snaží opoziční strany. Stát na této dani ročně vybere až 13 miliard korun. Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující.
KOMENTÁŘ RADOMÍRA JÁČE - Růst průměrné mzdy v české ekonomice v letošním prvním čtvrtletí dále zpomalil, což ale v souvislosti s prvními dopady koronaviru není překvapivé zjištění. Průměrná nominální mzda meziročně vzrostla o 5 %, což představuje nejnižší tempo růstu od závěrečného čtvrtletí roku 2016. Až na několik výjimek růst mezd zpomalil ve většině odvětví české ekonomiky: kultura a rekreační činnosti a též činnosti v oblasti nemovitostí hlásí meziroční propad mezd o více než 11 %. Kladný růst mezd byl udržen zejména v administrativních a podpůrných činnostech, těžbě a dobývání a v energetice. Růst mezd bude zpomalovat i v dalších čtvrtletích a obávám se, že tato tendence se protáhne i do prvního pololetí roku 2021 s tím, jak pokles výkonu ekonomiky se na trhu práce projeví s určitým zpožděním.
Daň z přidané hodnoty na ubytovací služby nebo u vstupenek na kulturní a sportovní akce se sníží z 15 na deset procent. Podnikatelům se sníží silniční daň na nákladní vozidla i autobusy nad 3,5 tuny a budou si moci zpětně uplatnit daňovou ztrátu. Obcím se rozšíří možnosti osvobodit vybrané nemovitosti od daně. Počítá s tím vládní daňový protikrizový balíček, který dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.
Sněmovna má dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schvalovat vládní protikrizový balíček, který mění několik daňových zákonů. Přinášíme přehled daňových změn, které tato vládní předloha obsahuje.
Daň z přidané hodnoty (DPH) by měla u ubytovacích služeb, vstupného na kulturní akce a sportovní události, vstupného na sportoviště, jízdného na vleky a vstupného do saun a dalších podobných zařízení klesnout z 15 na 10 procent. Dále by měla klesnout o čtvrtinu silniční daň u nákladních aut nad 3,5 tuny. V rámci daňového balíčku, který by měl firmám pomoci s následky šíření koronaviru, to dnes schválila vláda. Informovalo o tom ministerstvo financí, které navrhuje balíček projednat v Parlamentu ve zrychleném režimu v rámci stavu legislativní nouze.
Provozovatelé restaurací se budou muset po otevření provozoven vypořádat se změnami daně z přidané hodnoty (DPH). Na základě nich budou mimo jiné muset při účtování daně rozlišovat mezi tím, zda bude točené pivo konzumované v restauračním zařízení nebo mimo něj.
2. května 2024 18:59
2. května 2024 18:14
2. května 2024 17:23
2. května 2024 14:43
2. května 2024 13:08
2. května 2024 12:49
2. května 2024 12:18
2. května 2024 9:55
1. května 2024 21:54
1. května 2024 21:18
1. května 2024 16:08
Evropská ekonomika začala letošní rok mírným zlepšením, když v 1. čtvrtletí zaznamenala mírný růst o 0,3 % ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2023. Tento nárůst je přičítán mírnému uvolnění inflačního tlaku na spotřebitele a stagnaci německé ekonomiky, přičemž největší kontinent začíná ukazovat skromné známky oživení.
Zdroj: Radovan Majer
