Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Daně číhají všude kolem nás. Jak se v nich vyznat?

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Všichni se s daněmi v nějaké formě setkáváme. Ať už vyděláváme a platíme daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění, anebo skočíme do obchodu pro nákup. Tam na nás číhá daň z přidané hodnoty (DPH). Ten, kdo vlastní auto, ho potřebuje něčím živit, takže se pravděpodobně nevyhne dani spotřební, která zatěžuje pohonné hmoty, ale také tabák, nebo alkohol.

Daní je spoustu. Může jít třeba silniční daň, daň z daru, nebo daň z nabytí nemovité věci. Je složité se v tom vyznat. My vám pomůžeme, abyste věděli, kdy máte co platit, a abyste předešli problémům s finančními úřady.

Daně tvoří hlavní příjmovou část státního rozpočtu většiny zemí. Daň je zákonem stanovená povinná a nenávratná platba. Stát ji vymáhá od různých subjektů – podniků, organizací, domácností i jednotlivců.

„Daně je potřeba odvádět vždy podle zákonů dané země. Nenávratnost u daní znamená to, že zaplacenou daň už nikdy nemůžete požadovat od státu zpět,” vysvětluje finanční ředitel Zonky Jiří Humhal.

Základní typy daní:

Přímé daně – daně důchodového typu. Platí je plátce přímo do státního rozpočtu prostřednictvím státních institucí. S jejich výší je obeznámen.

daň z příjmů

                 - daně přiznávané daňovým přiznáním                          - daň z příjmů fyzických osob                          - daň z příjmů právnických osob

daně srážkové u zdroje                  - daň z dividend daně majetkové

                           - daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti                           - daň z nemovitých věcí                           - daň z nabytí nemovitých věcí                           - daň silniční

Nepřímé daně – daně spotřebního typu. Platí je kupující v ceně zboží. Do státního rozpočtu je odvádí prodávající.

univerzální daň daň z přidané hodnoty selektivní daň spotřební daň ekologická daň daň z elektřiny

Když pracujete:

Pokud jste ekonomicky aktivní, pak se vás jednoznačně týkají daně z příjmů. A protože mají vliv na velké množství lidí, je tahle daň tak trochu i politickým nástrojem.

Poplatníkem je fyzická osoba, která má na území ČR bydliště, anebo se zde zdržuje aspoň 183 dnů v kalendářním roce. Pokud ale máte příjmy ze zdrojů v zahraničí, pak se na vás také vztahuje daňová povinnost. Pokud zde taková osoba pobývá méně než oněch 183 dní, tak se daňová povinnost vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR.

Předmět daně z příjmu fyzických osob:

Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) Příjmy ze samostatné činnosti (podnikání) Příjmy z kapitálového majetku (přijatý úrok z peněz, které jsme půjčili) Příjmy z nájmu (pokud vlastníte byt a pronajímáte ho) Ostatní příjmy

„Příjmy z kapitálu jsou v praxi poměrně časté, ale poplatníci z řad fyzických osob se jejich zdaněním obvykle nemusí moc zabývat. Zpravidla se totiž o něj postará už plátce příjmu,” říká Jiří Humhal.

Základ daně funguje tak, že se příjmy vždy poníží o výdaje, které jsou vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Případně se uplatní daňové paušály. Do záporu se můžete dostat pouze u příjmů ze samostatné činnosti a u příjmů z nájmu (pak se jedná o daňovou ztrátu, kterou můžete uplatnit ale nejdéle 5 zdaňovacích období). U každého z jednotlivých příjmů se počítají dílčí základy, které se sečtou, a vypočte se daňová povinnost.

Jak se vypočítává mzda, když jste zaměstnanec?

Hrubá mzda: základní mzda, osobní ohodnocená, příplatky, prémie, odměny, náhrada mzdy Superhrubá mzda: hrubá mzda navýšená o 9% zdravotní a 25% sociální pojištění Čistá mzda: hrubá mzda ponížená o zákonné srážky (záloha na daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění) Částka k výplatě: čistá mzda mínus ostatní srážky (třeba výživné či spoření) plus náhrady mzdy za nemoc 

Když něco vlastníte: 

Majetek jste mohli buď zdědit, nabýt za vlastní peníze, anebo dostat darem.

      Dar, dědictví

Od ledna 2014 je problematika darování a dědění řešena pomocí daně z příjmů. To znamená, že pokud jste něco zdědili nebo dostali třeba od blízkého příbuzného v přímé linii přímé a v linii vedlejší, (tedy pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce, neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů)  nebo osoby, která s vámi žila nejméně po dobu jednoho roku, pak jste od daně osvobozeni. Pokud tomu tak není, pak jako fyzická osoba budete platit 15% daň, jako právnická osoba 19%  a je vaší povinností podat daňové přiznání nejpozději do 3.4. za předchozí rok. V tomto daňovém přiznání jsou zahrnuty veškeré příjmy, včetně daru (i v případě, že se jedná o nemovitost).

      Když kupujete nemovitost

Poplatníkem daně je nově od 1. 11. 2016 nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci. „Daň z nemovitých věcí se podává do konce ledna, platí se pak do konce května, nebo ve dvou dávkách do konce května a listopadu. Podává se jednou a finanční úřad pak posílá složenky s daní. Opakovaně se podává když je nějaká změna – výměra pozemku, přistavěné patro,” vysvětluje Jiří Humhal.

Předmětem daně se rozumí hlavně pozemek, stavba nebo jednotka na území ČR (případně spoluvlastnický podíl).

Základem daně je nabývací hodnota (obvykle sjednaná cena, ale třeba i zjištěná cena, atd.) snížená o uznatelný výdaj (odměna a náklady za znalecký posudek).

Sazba daně činí 4 %. Daňové přiznání je poplatník povinen podat do konce 3. kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byl na katastru proveden vklad a je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání.

      Když nemovitost už máte

Poplatníkem je ten, kdo pozemek, stavbu nebo jednotku na území ČR už vlastní.

Předmětem daně je výměra půdorysu nadzemní části zdanitelné stavby v m2 vynásobená koeficientem, u pozemků se sazba liší dle účelu využití a následně násobí koeficientem

Daňové přiznání se podává nejpozději k 31. 1. za daný rok. Pokud daň nepřesáhne částku 5000 Kč, pak je splatná do 31. 5.

Pokud používáte auto k podnikání, pak vás nemine silniční daň. Tu by měl platit i zaměstnavatel, který vám dává k dispozici služební vůz.

Když chodíte nakupovat:

Daň z přidané hodnoty (DPH) je nejdůležitější nepřímou daní našeho daňového systému, ale taky tou nejsložitější. Platíme ji všichni spolu s cenou nakupovaného zboží, odvádět ji musí ale prodejci.

Máme 3 sazby:

základní sazba DPH ve výši 21% první snížená sazba DPH ve výši 15% (teplo, chlad a některé zboží a služby, třeba stravovací služby a podávání nápojů) druhá snížená sazba DPH ve výši 10% (např. knihy, léky, nenahraditelná dětská výživa, suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií) Sazby DPH v některých zemích EU Stát základní sazba snížená sazba Maďarsko 27 % 18 % Dánsko 25 % 0 % Švédsko 25 % 12 (6)% Chorvatsko 25% 10% Finsko 24% 14 (10)% Řecko 24% 13 (6)% Slovinsko 22% 9,50% Česká republika 21 % 15 (10) % Nizozemsko 21 % 6 % Belgie 21% 12 (6)% Rakousko 20 % 10 % Slovensko 20 % 10 % Estonsko 20% 9% Francie 20% 10 (5,5)% Německo 19 % 7 % Malta 18 % 5 % Lucembursko 17% 14 (8)%

Daňová politika je věda a je těžké najít ten správný poměr tak, aby bylo spokojeni všichni – jak stát, tak poplatníci. Daň je prostě nedílnou součástí našeho každodenního života. A musí to tak být, protože bez nich by nefungovala třeba policie, nemocnice, školy a další jiné instituce, bez kterých bychom se neobešli.

Témata:  daně ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. prosince 2024 9:29

19. prosince 2024 13:01

18. prosince 2024 10:01

Co si pohlídat u DIPu či stavebního spoření před koncem roku, abyste nepřišli o tisíce

Do konce roku zbývají necelé tři týdny, a i když se mnozí už vidí spíše u vánočního stromku nebo v horším případě řeší nákupy dárků, vyplatí se věnovat pár minut kontrole, zda za letošní rok využijete všechny výhody doplňkového penzijního spoření, stavebního spoření nebo letošní novinky – dlouhodobého investičního produktu. Zkontrolujte si, jestli vám neutíkají některé příspěvky či zvýhodnění.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy