Opožděné nebo nepodané daňové přiznání: Co vám hrozí?

Zaměřuje se i na problematiku opožděného, nepodaného i chybného daňového přiznání a na trestné činy související s porušením povinností při správě daní.

Negativní důsledky spojené s porušením povinnosti platit daň je možné nalézt vesměs u všech druhů daní napříč celým jejich spektrem, přičemž lze konstatovat, že stojí na obdobných základech. Vzhledem k blížícímu se termínu pro podání přiznání k dani z příjmů, jež je jednou z nejčastějších, se Aleš Linhart, partner advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha, zaměřil dále právě na tuto problematiku.

Opožděné daňové přiznání

Termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 v případě, že není podáváno skrze daňového poradce, je 3. dubna 2018. Na tomto místě nelze než doporučit se tohoto termínu držet, a to i přesto, že finanční úřady jsou zpočátku k opožděným podáním poměrně shovívavé. Dle daňového řádu, který upravuje následky porušení povinnosti při správě daní, vzniká nicméně opozdilcům povinnost uhradit pokutu za prodlení, a to v případě zpoždění delšího než pět pracovních dnů. Linhart doplňuje: “Výši pokuty pak finanční úřad vyměří v poměru k výši stanovené daně, a to 0,05 % za každý den prodlení, přičemž tato částka bude činit vždy nejméně 500 Kč. Na druhou stranu je ale stanovena i horní hranice možné pokuty za opožděně podané daňové přiznání, která představuje 5 % stanovené daně, nikoli však více než 300 000 Kč. Ohledně způsobu podání je taktéž vhodné zdůraznit, že kdo má zřízenou datovou schránku, je povinen podání učinit jejím prostřednictvím, a to pod hrozbou pokuty ve výši 2 000 Kč.”

Nepodané daňové přiznání

Pokud daňové přiznání nepodá poplatník vůbec, ačkoli má takovou povinnost, finanční úřad jej k podání vyzve a stanoví mu náhradní lhůtu k plnění. Linhart upozorňuje: “Pokud však ani v dodatečném termínu svoji povinnost nesplní, bude mu vyměřena pokuta ve výši 5 % ze stanovené daně, ovšem opět se zastropováním na 300 000 Kč.”

Chybné daňové přiznání

Za určitých okolností, např. pokud se v přiznání vyskytuje částka daně nižší, než která odpovídá skutečnosti, se může stát, že finanční úřad daň tzv. doměří. Rozdíl mezi přiznanou daní a skutečnou daní je poté dodatečně vyčíslen, a pokud není splacen v dané lhůtě, přichází na řadu povinnost platit penále ve výši 20 % zjištěného rozdílu zvyšované daně.

Opožděná platba daně

Dalším případem je opožděná platba daně, jež je spojena s úrokem z prodlení. V případě, že daň není uhrazena v den její splatnosti, vzniká navíc povinnost k zaplacení úroků z prodlení, a to za každý den prodlení až do chvíle zaplacení dlužné daně. Podobně jako u podání daňového přiznání, i zde je dán prostor pro opožděnou platbu bez sankce, jelikož úroky nabíhají až pátým pracovním dnem po dni splatnosti daně. A Linhart dále rozvádí: “V tomto případě jsou úroky z prodlení vázány na výši repo sazby stanovenou Českou národní bankou, zvýšenou o 14 procentních bodů. V současné době tak sazba úroků z prodlení činí 14,75 %. Při nezaplacení daně či úroků za opožděnou platbu může v konečném důsledku finanční úřad přistoupit i k vymáhání nedoplatku daňovou exekucí, která mu nabízí širokou paletu způsobů, jak se na dlužníkovi zahojit.”

Trestné činy související s porušením povinností při správě daní

Pokud se někdo vyhýbá placení daní či je neplatí v požadovaném rozsahu, může se z právního pohledu přesunout kvalifikace takového jednání i do trestněprávní roviny, jejíž důsledky jsou mnohdy velice závažné. V současné době platný trestní zákoník rozeznává několik skutkových podstat trestných činů, kterých se může osoba dopustit v souvislosti s porušením či nesplněním určité povinnosti při správě daní. Jednou z nich je zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Tohoto trestného činu se dopustí osoba, která zkrátí daň alespoň v rozsahu 50 000 Kč, přičemž v závislosti na rozsahu zkrácené daně takové osobě může hrozit zákaz činnosti či trest odnětí svobody až na deset let. “Pro pachatele v takovém případě může být záchranou obecné ustanovení o tzv. účinné lítosti, díky němuž zanikne trestní odpovědnost, zejména pokud pachatel škodlivému následku trestného činu dobrovolně zamezil nebo jej napravil, a to zaplacením daně,” doplňuje Linhart.

Dalším trestným činem, kterého se lze v této souvislosti dopustit, je neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby, jehož se může dopustit kupříkladu zaměstnavatel, který nedostojí své zákonné povinnosti odvést za zaměstnance daň či jinou povinnou platbu. Nicméně i v tomto případě trestní zákoník dává pachateli možnost zániku trestní odpovědnosti za tento trestný čin, pokud svou povinnost splní dodatečně, a to dříve, než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek.

Pozdější termín pro podání daňového přiznání

A Linhart upozorňuje: “Daňovým povinnostem je tedy vhodné věnovat patřičnou pozornost a daňovému podání se věnovat s dostatečným předstihem. Existuje však i způsob, jak termín podání daňového přiznání alespoň částečně legálně oddálit, a to využitím služeb daňového poradce, neboť v případě podávání daňového přiznání prostřednictvím daňového poradce platí pozdější termín, kterým je 2. červenec 2018.” O takovém kroku je však nutné správce daně informovat doručením plné moci ještě před uplynutím termínu pro podání daňového přiznání, tj. do 3. dubna 2018.

Ve zvlášť odůvodněných případech, kdy je poplatníkovi jasné, že termín pro podání daňového přiznání nemůže stihnout, existuje ještě záchrana v podobě žádosti o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání finančnímu úřadu. Taková žádost nicméně podléhá poplatku ve výši 300 Kč a je třeba ji doručit finančnímu úřadu ještě před uplynutím řádného termínu. Finanční úřad dle daňového řádu může termín pro podání daňového přiznání prodloužit zpravidla až o tři měsíce, avšak na jeho rozhodnutí není radno spoléhat, neboť závisí na posouzení uvedených důvodů poplatníkem a na prodloužení termínu tak automaticky právní nárok nevzniká.

Témata:  daně