Novinky v dani z příjmů se dotknou všech. Kdo si polepší a komu se přitíží?

V letošním roce opět dochází ke změnám v daních z příjmů fyzických osob. Zvyšují se minimální i průměrné mzdy, které mají vliv na zvýšení odvodů pojistného na sociální zabezpečení a vyměřovací základ pro zdravotní pojištění.

Ilustrační fotografie
reklama

Zvyšují se minimální i průměrné mzdy, které mají vliv na zvýšení odvodů pojistného na sociální zabezpečení a vyměřovací základ pro zdravotní pojištění. Zvyšuje se školkovné, daňové zvýhodnění na první dítě i maximální výše důchodu osvobozeného od daně z příjmů. Živnostníci, pro které je podnikání hlavním zdrojem příjmů, budou odvádět vyšší zdravotní pojištění. Otcové mohou nově vedle placené otcovské dovolené čerpat také příspěvek po narození dítěte.

Česká vláda pro rok 2018 zvýšila minimální mzdu z loňských 11 000 Kč na 12 200 Kč měsíčně. Vedle minimální mzdy se zvyšuje také průměrná mzda, která byla pro letošní rok schválena ve výši 29 979 Kč. Díky tomu mohou rodiče pro umístění dítěte do školky uplatnit větší slevu, ta je totiž shodná s výší minimální mzdy. „Letošní změny v daních z příjmů jsou v konečném důsledku příznivé především pro mladé rodiny s dětmi, které mohou uplatnit nejen vyšší slevu na školkovné, ale oproti loňskému roku také o 150 korun vyšší daňové zvýhodnění na první dítě. To nově činí 1 267 korun měsíčně,“ uvádí Dana Trezziová z auditorské a poradenské společnosti BDO, bývalá náměstkyně ministra financí.

Příspěvky pro otce a na dlouhodobé ošetřování

Legislativa pro rok 2018 přináší novinky také v rámci nemocenského pojištění, a to v podobě dvou nových dávek. První z nich je tzv. „otcovská“ dávka poporodní péče, kterou si od 1. února může nárokovat otec v období od narození dítěte až do 6 týdnů jeho věku. Výše dávky činí 70 % denního vyměřovacího základu a náleží otci pečujícího o dítě po dobu jednoho týdne. Druhou dávku představuje ošetřovné, které budou pojištěnci moci čerpat od 1. června 2018 v případě závažných situací, jako je péče o seniora nebo dítě po vážném úraze, a to minimálně po dobu 30 dnů, maximálně však 90 dnů. Výše denní dávky činní 60 % denního vyměřovacího základu.

V důsledku zvýšení minimální mzdy se však zároveň zvyšuje i minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění, které nově činí 1 647 Kč oproti loňským 1 485 korunám. Spolu s nově stanovenou výší průměrné mzdy došlo také ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění. To se platí pouze do stanoveného limitu, který je stejný pro zaměstnance i živnostníky. V loňském roce byl limit stanoven částkou 1 355 136 Kč, pro rok 2018 činí 1 438 992 Kč. Jedná se o 48násobek průměrné měsíční mzdy dosahující 119 916 Kč.

Solidární zvýšení daně a vyšší osvobozené důchody

Měsíční částka 119 916 Kč je limitem výše příjmů, po jejichž překročení dochází k solidárnímu navýšení daně. „Lidé s hrubými příjmy přesahujícími tuto částku odvádí mimo daně z příjmů také sedmiprocentní solidární daň, ta se však týká pouze příjmů ze závislé činnosti nebo samostatně výdělečné činnosti. Zaměstnanci, jejichž příjem podléhal solidárnímu zvýšení daně, musí dle zákona podat daňové přiznání. Jejich zaměstnavatel jim není oprávněn provést roční zúčtování daně, zaměstnanci si ale od něj musí vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech, které podávají spolu s daňovým přiznáním,“ vysvětluje Dana Trezziová.

Zvyšuje se částka, pro kterou jsou důchody osvobozeny od daně

V roce 2018 se mění také maximální výše důchodu, který může být osvobozen od daně z příjmů. Dle zákona může být roční příjem z důchodu zdaněn pouze tehdy, pokud přesáhne 36násobek minimální měsíční mzdy. Protože minimální mzda byla pro rok 2018 stanovena na 12 200 Kč, od daně z příjmů je důchod nově osvobozen až do výše 439 200 Kč za rok (36 600 Kč měsíčně). Pokud má ale daná osoba vyšší důchod, musí do konce března podat daňové přiznání.

Živnostníci zaplatí více na zdravotním pojištění

Se změnou průměrné mzdy se mění také minimální vyměřovací základ pro výpočet odvodů důchodového pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Pro živnostníky, jejichž podnikání je vedlejší činností, platí minimální pojistné ve výši 876 Kč měsíčně. V případě podnikání jako hlavní činnosti je minimální pojistné ve výši 2 189 Kč. Osoba s hlavní podnikatelskou činností je povinna platit zdravotní pojištění, jehož minimální výše je pro rok 2018 stanovena na 2 024 Kč měsíčně. Jedná se tak o zvýšení z loňských 1 906 Kč o 118 Kč. Účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ stále dobrovolná, a to v minimální výši 115 Kč měsíčně.

Snižuje se limit pro uplatnění výdajových paušálů

Nejjednodušším způsobem uplatnění výdajů v daňovém přiznání jsou pro živnostníky paušální výdaje, tedy vypočítání procent z dosažených příjmů za uplynulý rok. I uplatnění paušálních výdajů však čekají v roce 2018 změny. „Nový snížený limit pro uplatnění paušálních výdajů pro OVSČ jednotně činí 1 milion korun. Podnikatelé budou ale nově moci využít slevy na manželku nebo daňové zvýhodnění na děti. Pro zdanění za rok 2017 si však mohou vybrat, zda se budou řídit novými pravidly a nárokovat si nově zavedené slevy, anebo zda se nároku na slevy vzdají a uplatní příslušná procenta výdajů podle starých pravidel, tedy z 2 milionů korun,“ uvádí Marek Moudrý.

Sociální pojištění v roce 2018

  • Minimální záloha sociálního pojištění se pro rok 2018 zvýšila o 128 Kč na 2 189 Kč
  • OSVČ zaplatí na zálohách zdravotního pojištění měsíčně o 118 Kč více, nově 2 024 Kč
  • V důchodovém a nemocenském pojištění nedochází k zásadním změnám
  • Za zaměstnance odvádí sociální pojištění zaměstnavatel, podnikatelé a živnostníci jej odvádí sami
  • Pro zaměstnance je účast na všech třech složkách sociálního pojištění povinná
  • Pro živnostníky je nemocenské pojištění dobrovolné, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti povinné
Témata: daně | lidé | MoneyMAG.cz

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky