Investujete do fondů, akcií či dluhopisů? Nezapomínejte na daně

V portfoliích drobných investorů se mohou objevit různé druhy cenných papírů. U některých se o sražení a odvedení daně postará přímo emitent cenného papíru, u jiných si musí daňovou povinnost splnit každý investor sám. Fyzické nepodnikající osoby, tedy běžní lidé, musejí sledovat, jaké příjmy jim z daného cenného papíru plynou. Může jít o příjmy, které přicházejí po dobu držení cenného papíru, typicky jde o vyplacené dividendy z akcií a úroky z dluhopisů nebo příjmy z prodeje cenného papíru. Pokud mají lidé povinnost zisky z investic zdanit, čeká je vyplňování daňového přiznání.

Spořicí účty a termínované vklady

Se zdaněním si nemusejí dělat starosti lidé, kteří drží své úspory na spořicích či termínovaných účtech. Podle zákona o daních z příjmů jsou výnosy z úroků na spořicích a termínovaných vkladech zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Banka, družstevní záložna nebo spořitelní družstvo daň strhne sama a na účet připisuje už čistý výnos z vkladu. Pokud tedy úrok činí například 100 korun, na účet vám přijde 85 korun. Do daňového přiznání se tyto příjmy neuvádějí.

Podílové fondy

Mezi drobnými investory jsou nejrozšířenější podílové listy investičních fondů. Podílové fondy mohou držet ve svých portfoliích různé cenné papíry od nástrojů peněžního trhu přes dluhopisy až po akcie. I když tyto cenné papíry generují pravidelné příjmy v podobě úroků a dividend, drobný investor tyto peníze na svůj účet přímo nezíská. „V Česku nabízené podílové fondy totiž výnosy z úroků a dividend reinvestují. Drobný investor má příjem až v okamžiku prodeje podílových listů,“ vysvětluje Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin. Od daně z příjmu je fyzická osoba osvobozena tehdy, když úhrn příjmů z prodeje nepřesáhne 100 tisíc korun v rámci jednoho zdaňovacího období. Od daně jsou též osvobozeny příjmy z prodeje podílových listů, pokud doba mezi jejich nákupem a prodejem překročí tři roky – to je pak splněn takzvaný časový test. Není přitom podstatné, jak vysokou částku investor prodejem získal. V obou zmíněných případech se příjmy do daňového přiznání neuvádějí.

Fyzická osoba ovšem musí zahrnout do svého daňového přiznání příjmy z prodeje podílových listů a dosažený zisk zdanit, pokud byl příjem z prodeje v jednom kalendářním roce vyšší než 100 tisíc korun a současně mezi nákupem a prodejem podílových listů neuplynuly tři roky. Podstatný je příjem z prodeje, nikoliv dosažený zisk. Příjmy z prodeje podílových listů jsou podle § 10 zákona o daních z příjmů považovány za ostatní příjmy. Od těchto příjmů umožňuje zákon odečíst prokazatelně vynaložené výdaje na jejich dosažení, typicky se jedná o pořizovací cenu cenného papíru a související poplatky. Rozdíl mezi příjmy a výdaji poté tvoří dílčí základ daně. „Zisk z prodeje podílových listů jednoho fondu lze ponížit o případnou ztrátu z prodeje podílových listů jiných fondů dosaženou ve stejném zdaňovacím období,“ dodává Miloslav Kufa.

Vlastní portfolio akcií a dluhopisů

Když se investor rozhodne sestavit si vlastní portfolio z akcií a dluhopisů, může v průběhu držení těchto cenných papírů získávat dividendy a úroky. Pokud jsou zmíněné příjmy vypláceny emitentem se sídlem v České republice (takzvaným tuzemským daňovým rezidentem), podléhají 15% srážkové dani. „Tuto daň srazí a odvede přímo emitent a investor tento příjem do svého daňového přiznání již neuvádí. Jiná situace nastává v případě dividend a úroků přijatých ze zahraničí,“ upozorňuje Michael Pokiser z finanční skupiny Ramfin. Tyto příjmy už patří do daňového přiznání a zahrnují se do příjmů z kapitálového majetku (§ 8 zákona o daních z příjmů). „Příjmy opět podléhají 15% srážkové dani. Od těchto příjmů sice není možné odečíst související výdaje, ale lze započíst daň sraženou plátcem v zahraničí,“ doplňuje Michael Pokiser.

Příjem získá investor rovněž při prodeji akcií nebo dluhopisů na burze. Postup zdanění těchto příjmů je obdobný jako v případě podílových fondů. Je-li příjem z prodeje v jednom zdaňovacím období vyšší než 100 tisíc korun a mezi nákupem a prodejem cenných papírů neuplynuly tři roky, musí fyzická osoba zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání. Stejně jako v případě podílových listů jde o ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Proti zdanitelnému příjmu lze však opět uplatnit výdaje vynaložené na pořízení těchto cenných papírů.