"Podnikatelé platí nižší daně!" Opravdu se podnikání tolik vyplatí?

Předseda Senátu Milan Štěch přišel v týdnu s návrhem, jak českým firmám zajistit tisíce pracovníků. Chce zvýšit odvody pro OSVČ na úroveň zaměstnanců, což vyvolalo vlnu nevole. O kolik peněz vlastně živnostníci odvádí méně? A opravdu se podnikání tolik vyplatí?

Diskuse: 1

Daně, ilustrační fotografie
reklama
Otřesné! Turista neměl peníze na doktora, lékaři ho nechali zemřít! - anotační obrázek
Otřesné! Turista neměl peníze na doktora, lékaři ho nechali…

Podle předsedy Senátu využívá nižší odvody pro OSVČ mnoho "pseudopodnikatelů", kteří by se po srovnání podmínek raději stali zaměstnanci. "Platí pouze jednu třetinu pojištění zdravotního a sociálního a to je enormně velká výhoda oproti zaměstnancům," podotkl Štěch.

Jeho návrh na vyrovnání odvodových podmínek pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a zaměstnance vyvolal obrovskou kritiku. Podle živnostníků i různých organizací na podporu podnikání jde o naprostý nesmysl, který není podložený fakty. 

Je opravdu výhodnější podnikat, než být zaměstnaný? A jaký rozdíl je doopravdy v odvodech OSVČ a zaměstnanců? Odborníci upozorňují, že na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Oba přístupy mají svá pro a proti, která se nedají příliš porovnávat - některé faktory lze jen těžko vyčíslit v penězích. Vycházeli jsme z údajů Hospodářské komory a odborných portálů finance.cz a pohoda.cz.

Největší výhodou zaměstnanců je to, že mají určitou právní ochranu dle zákoníku práce. Mají stanovenou pracovní dobu, minimální mzdu, přestávky na odpočinek, příplatky za přesčasy a práci ve svátku, nárok na placenou dovolenou minimálně 4 týdny, nárok na nemocenskou, odškodnění v případě pracovního úrazu nebo na ošetřovné člena rodiny.

Naproti tomu živnostníci žádnou z těchto jistot nemají. První dva týdny nemoci nedostanou žádnou náhradu mzdy, od třetího týdne jsou placeni státem, ale pouze tehdy, pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění. V případě úrazu je zase odškodněn pouze tehdy, když si platí komerční pojištění. 

Podnikatel ale má obecně větší volnost. Sám si určí, kdy bude pracovat a kdy si vybere dovolenou, může za sebe poslat zástupce, který vykoná práci za něj. Rozhoduje, kterou zakázku přijme a kterou ne, zároveň jich ale musí zajistit dostatečný počet, aby se uživil. Za tato rozhodnutí navíc ručí celým svým majetkem.


Daň z příjmů

U zaměstnance se 15% daň z příjmů počítá ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda plus sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel (tedy 9 % + 25 % hrubé mzdy). Pokud by zaměstnanec pobíral plat 25 tisíc korun, superhrubá mzda by činila 33 500 korun. Z toho vychází 15% daň 5 025 Kč - z této částky odečteme ještě slevu na dani (2 070 Kč) a vyjde nám konečná "záloha na daň" 2 995 Kč.

I podnikatel by měl platit 15% daň z příjmů. Se základem daně je to ale o něco složitější. Zaprvé se určuje až po konci daňového období, tedy 1 roku, zadruhé může vycházet ze tří různých "čísel". Při výpočtu se vychází: 1) z hospodářského výsledku zjištěného z účetnictví, nebo 2) z rozdílu mezi příjmy a výdaji zjištěnými z daňové evidence, nebo 3) z rozdílu mezi příjmy a paušálními výdaji.

Většina živnostníků volí poslední možnost. Paušální výdaje jsou stanoveny na 80 % pro podnikatele v zemědělství a řemeslníky, 60 % pro ostatní živnosti a 40 % pro autorská a svobodná povolání. Pokud si tedy nějaký řemeslník vydělá, stejně jako zaměstnanec, 25 tisíc korun měsíčně, tedy 300 tisíc ročně a použije paušální výdaj 80 %, zdaní rozdíl - 60 tisíc. Z této částky vyjde daň 9 000 Kč, jenže od té se ještě odečte daň na poplatníka - za celý rok 24 840 Kč, čímž se dostaneme do minusu.

V konečném důsledku tak podnikatel nezaplatí daně žádné. To se může zdát jako obrovská výhoda, není ale jasné, jaké byly jeho reálné výdaje - kolik dal za materiál, benzín a další. Navíc by si nemohl uplatnit případnou slevu na dani na manželku nebo děti.

V jaké výši platí sociální pojištění zaměstnanec a jaké živnostník?

Sociální pojištění

Za zaměstnance dostane stát sociální pojištění vlastně dvakrát. Jednu část zaplatí zaměstnavatel (25 % z hrubé mzdy zaměstnance, tedy 6 250 Kč), další část sám zaměstnanec - 6,5 % z hrubé mzdy, v našem případě tedy 1 625 Kč. Celkově je tedy za zaměstnance zaplaceno 7 875 Kč měsíčně.

Živnostník platí sociální pojištění ve výši 29,2 % z poloviny daňového základu. Tím může být znovu jedna ze tří možností (viz výše). V našem příkladu je daňový základ znovu 60 tisíc korun, z toho vypočteme polovinu a z ní 29,2 %, což je 8 760 Kč ročně.

To ale neznamená, že právě tolik bude OSVČ platit. Pokud je podnikání hlavní výdělečnou činností, musí živnostník platit alespoň minimální pojištění - pro rok 2017 je to 2 061 Kč měsíčně. Pokud je vypočtené pojistné vyšší, musí platit vypočtenou částku. Pokud má OSVČ podnikání jako vedlejší činnost, platí minimální pojištění 825 Kč měsíčně. Kdyby pak zisky z vedlejší činnosti byly nízké, nemusí platit žádné zálohy.

Ani výpočet zdravotního pojištění není u zaměstnance a OSVČ stejný. Jak to je?

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění znovu platí zaměstnanec (4,5 % z hrubé mzdy) i zaměstnavatel (9 % ze zaměstnancovy hrubé mzdy). V našem případě tedy zaměstnavatel pojišťovně odvede 2 250 Kč, zaměstnanec 1 125 Kč, celkem tedy 3 375 Kč.

Podnikatel platí zdravotní pojištění znovu z poloviny svého daňového základu, sazba je stejná jako u zaměstnanců - 13,5 %. V použitém příkladu by tedy živnostník měl zdravotní pojišťovně odvést 4 050 Kč ročně. I u zdravotního pojištění však existují určité minimální zálohy - 1 797 Kč za měsíc.

Čistá mzda

V našem příkladě by tedy zaměstnanec dostal měsíčně 19 255 korun "čistého". Podnikatel by naproti tomu bral 21 142 korun - ze mzdy by musel odpočítat pouze minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Diskuze: "Podnikatelé platí nižší daně!" Opravdu se podnikání tolik vyplatí?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 1, poslední 19.06.2017 12:26 Vložte komentář

Zobrazen poslední komentář. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Doporučujeme

Dejte si v březnu pozor na oheň. Loni touto dobou poničil…

20.02.2018 18:12 V roce 2017 napáchal oheň v českých domácnostech škody za stamiliony. Hasiči vyjížděli k celkem 108 případům, kdy oheň zachvátil byt nebo jiné obytné prostory, a poškození museli na jeho obnovu…

Kdy dát dětem klíče od bytu nebo domu?

20.02.2018 17:33 Průzkumy ukazují, že 8 % dětí, které jsou hrdými majiteli klíčů, je mladších 9 let, 20 % rodičů předá klíče dítěti mezi 9 a 11 rokem. První klíče potomci však nejčastěji dostávají v době, kdy jsou…

Smrtící nástroj? Nezajištěné věci ve střešním boxu mohou…

20.02.2018 13:59 Lyžařská sezóna vrcholí a lidé běžně převážejí vybavení na sjezdovku ve střešním boxu svého vozidla. Často si však neuvědomí, že pro převoz věcí v boxu platí jiná pravidla, než pro klasický…

Lidé se bojí ztráty práce kvůli věku. Opravdu starší osoby…

20.02.2018 11:23 Více než 40 % zaměstnanců v technickém odvětví se obává ztráty práce kvůli vyššímu věku. Vyplývá to z aktuálního průzkumu portálu Indeed.com. Podle něj se až 36 % pracovníků setkalo s diskriminací…

Související:

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky