Máte vedlejší příjem? Poradíme vám, kdy musíte podávat daňové přiznání

Řada lidí nevystačí pouze s jedním příjmem. Podle statistik má nějakou formu přivýdělku již každý šestý Čech. Mnozí z nich pak často řeší otázku, zda je jejich přivýdělek nutné danit a také, zda si musí daňové přiznání podat sami. Zorientovat se v této oblasti je komplikované a v daňových přiznáních se pak často chybuje. Na následujících řádcích proto Andrea Kleinová, daňová poradkyně ze společnosti Baker Tilly, přináší přehled nejčastějších přivýdělků a povinností, které se k nim pojí.

Daně, ilustrační fotografie
reklama

1. Dva pracovní poměry

Během roku mohou mít zaměstnanci najednou dva pracovní poměry. V takovém případě oba zaměstnavatelé odvádějí za pracovníka jak sociální, tak zdravotní pojištění. U obou těchto poměrů je navíc srážena 15% zálohová daň. Andrea Kleinová však upozorňuje, že přestože můžete mít dva souběžné pracovní poměry, prohlášení k dani z příjmu, díky kterému můžete uplatnit daňové slevy, smíte na určité období podepsat vždy jen u jednoho zaměstnavatele. Zároveň je třeba si uvědomit, že oba zaměstnavatelé v tomto případě odvádějí zálohovou daň a daňovou povinnost tak nelze splnit prostřednictvím ročního zúčtování daně a vy si tak musíte podat daňové přiznání sami.

2. Pracovní poměr a práce na dohodu o pracovní činnosti

„Příjmy plynoucí z dohody o pracovní činnosti se daní obdobně jako z klasického pracovního poměru. Zaměstnavatel z nich musí odvádět 15% zálohovou daň. Sociální a zdravotní pojištění je pak odváděno tehdy, pokud výše odměny přesáhne 2 500 korun,“ uvádí Andrea Kleinová. I v tomto případě platí, že si daňové přiznání musíte podat sami.

3. Pracovní poměr a práce na dohodu o provedení práce

Práce na dohodu je jednou z nejčastějších forem přivýdělku. Řada lidí se ale mylně domnívá, že se z příjmů plynoucích z práce na dohodu neplatí žádné daně. Andrea Kleinová však upozorňuje, že rozhodující je výše výdělku. „Hranicí v tomto případě je 10 000 korun za měsíc,“ uvádí.

Pokud je váš přivýdělek plynoucí z práce na dohodu nižší než 10 000 korun měsíčně, je z něj odváděna 15% srážková daň za předpokladu, že u tohoto zaměstnavatele nemáte podepsané prohlášení k dani z příjmu. „Vzhledem k tomu, že je v tomto případě odváděna právě srážková daň a nikoliv zálohová, můžete požádat zaměstnavatele, u něhož máte podepsané prohlášení, o roční zúčtování daně,“ uvádí Kleinová.

Jiná situace však nastává v případě, že výše výdělku přesahuje 10 000 korun měsíčně. Tehdy je z něj odváděna 15% zálohová daň, nikoliv srážková. Rozdílem také je, že z takového příjmu již musíte odvádět sociální a zdravotní pojištění. Zároveň je na vás, abyste si podali daňové přiznání.

4. Více dohod o provedení práce

„V případě, že máte několik prací na dohodu, je vždy třeba mít na paměti, že jakmile za vás dva nebo více zaměstnavatelů odvádějí zálohovou daň, je třeba podat daňové přiznání,“ uvádí Kleinová. Zálohová daň je odváděna u příjmů, které přesahují již zmíněnou částku 10 000 korun za měsíc. Neměli byste však zapomenout, že se strhává i v případě výdělku nižšího než 10 000 korun za měsíc, pokud u tohoto zaměstnavatele máte podepsané prohlášení k dani z příjmu.

Daňové přiznání je nutné podat i v případě souběhu dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

5. Pracovní poměr a podnikání a další příležitostné příjmy

Pokud při zaměstnání ještě podnikáte nebo máte jiné příležitostné příjmy, jako jsou například příjmy z pronájmu, musíte podat daňové přiznání tehdy, pokud tyto příjmy přesáhnou částku 6 000 korun za rok. Aby bylo vaše podnikání bráno jako vedlejší pracovní činnost, nesmí být příjmy z něj plynoucí vyšší než ty, které získáváte ze zaměstnání.

Zálohy na zdravotní a sociální pojištění v tomto případě odvádět nemusíte. Předepsanou částku platíte až s koncem roku. Pokud je navíc váš roční příjem nízký, nemusíte platit sociální pojištění. Rozhodná částka pro rok 2016 je 64 813 korun.

Témata: daně | CZK

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky