Zákon o prokazování původu majetku zpřísní. Platit začne už 1. prosince

Zákon o prokazování původu majetku umožňuje správci daně vyzvat poplatníka k prokázání původu majetku. Tuto výzvu může učinit pouze v případě, že došlo k vyššímu nárůstu majetku, než jsou příjmy deklarované v daňových přiznáních. Rozdíl musí činit více než pět milionů korun. „Správce daně musí výzvu podložit oprávněnými pochybnostmi o tomto rozdílu. Při stanovení rozdílu mezi příjmy deklarovanými v daňových přiznáních a hodnotou majetku správce daně bude brát do úvahy samozřejmě také běžnou spotřebu poplatníka, která musí být z příjmů pokryta. Legislativní novinka se rozhodně netýká všech, jejichž majetek přesahuje hranici deseti milionů korun. Zákon cílí na poplatníky, kteří budou mít problém doložit, z čeho si ho pořídili. Zkontrolovat příjmy přitom bude možné až deset let zpětně. Pokud byl majetek nabyt před touto dobou, nelze zákon uplatnit,“ řekla Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz.

Konec presumpce neviny? Prokazovat legální nabytí majetku musí po výzvě správce daně poplatník. K tomu, aby správce daně pojal podezření, že člověk získal svůj majetek nelegálně nebo příjmy, ze kterých majetek pořídil, nebyly řádně zdaněny, není třeba mnoho – stačí i udání souseda nebo konkurenční firmy. Důkazní břemeno je v tomto případě přeneseno na poplatníka. V případě, že tedy správce daně usoudí, že poplatník svůj majetek pořídil z příjmů, které nebyly řádně zdaněny, poplatník bude muset prokázat, že příjmy řádně zdaněny byly.

„V daňových přiznáních se neuvádějí všechny příjmy, a rozdíl mezi majetkem a vykázanými příjmy je tedy celkem obvyklý. Finanční úřad nemá přehled o příjmech občanů, kteří jsou jen zaměstnaní a nemají povinnost podávat daňová přiznání. Hodnota majetku se může zvýšit i díky dědictví nebo daru v rodině, což jsou příjmy od zdanění osvobozené. Od 1. ledna loňského roku mají však lidé povinnost příjmy osvobozené od daně oznamovat finančnímu úřadu, pokud jsou v každém jednotlivém případě vyšší než pět milionů korun. Mezi další osvobozené příjmy patří například prodej nemovitosti, prodej cenných papírů nebo prodej společnosti – tyto příjmy jsou osvobozené po splnění časového testu,“ uvedla Blanka Štarmanová.

Prokazování majetku v praxi: správce daně vyzve poplatníka k prokázání původu majetku. Ve výzvě musí správce uvést své pochybnosti tak, aby se k nim poplatník mohl vyjádřit a případně je vyvrátit například doložením výplatních pásek, doložením dědictví či daru, doložením hypotečních či úvěrových smluv a podobně. Na vysvětlení bude mít poplatník 60 dní, tuto lhůtu je možné prodloužit. V případě, že poplatník prokáže, že majetek pořídil před více než deseti lety, vysvětlovat jeho nabytí už nemusí.

V případě, že poplatník dostatečně neprokáže původ svého majetku, finanční úřad vyměří daň z nedoložených příjmů, a to včetně penále. „Pokud nárůst majetku nebo jen jeho část nebude poplatník schopen doložit a zároveň odhadovaná daň z něj bude vyšší než dva miliony, může správce daně daň doměřit zvláštním způsobem dle pomůcek. Pokud by odhadovaná daň byla nižší než dva miliony korun, postupuje správce daně stejně jako dosud. To znamená, že vzhledem k sazbě daně 15 procent může správce daně použít zvláštní způsob doměření daně jen v případě, že nedoložený rozdíl v nárůstu majetku je vyšší než 13,340 milionu korun. Pokud správce daně daň doměří dle pomůcek zvláštním způsobem, uplatní i zvláštní penále 50 procent doměřené daně, respektive 100 procent, pokud poplatník se správcem nespolupracuje. Pořád se jedná o penále 50 až 100 procent daně, tedy celkové doměření daně může činit maximálně 30 procent z nedoloženého nárůstu majetku,“ doplnila Blanka Štarmanová.

Finanční úřad může také vyzvat k podání prohlášení o majetku. V odpovědi na tuto výzvu ale není nutné uvádět veškerý majetek podrobně. Podle zákona v prohlášení o majetku, které na základě výzvy musí poplatník odeslat finančnímu úřadu, není například nutné uvádět údaje, které může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup. Navíc pokud souhrnná hodnota majetku poplatníka nepřesahuje deset milionů korun, stačí k obdržené výzvě připojit prohlášení, že poplatník majetek v této hodnotě nevlastní. Poplatník také nemusí v prohlášení uvádět movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje sto tisíc korun, tedy například automobil z bazaru. Uvádět také není třeba peněžitý dluh pod sto tisíc korun.

Za nepravdivé údaje v prohlášení o majetku hrozí až tříleté vězení. „Zákon o prokazování původu majetku je součástí zákona o daních z příjmů a novelizuje také trestní zákoník, a to paragraf týkající se prohlášení o majetku. V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést úplné a pravdivé údaje. Pokud tak neučiní, hrozí mu odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, peněžitý trest nebo zákaz činnosti,“ upozornila Blanka Štarmanová.