Sčítání: Příznivců rytířů Jedi je v Česku víc než Romů

V České republice žilo letos na jaře 10,56 milionu obyvatel, to je o 332 tisíc lidí více než před deseti lety. Za nárůstem počtu obyvatel se kromě porodnosti podíleli také cizinci, kteří se do Česka přistěhovali, vyplývá to předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 zveřejněných ve čtvrtek.

reklama

Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek zveřejnil první předběžné výsledky letošního sčítání. Vyplývá z nich, že ČR měla na jaře 10 562 214 obyvatel, o 332 154 lidí více než před deseti lety.
 
Za nárůstem přitom stojí nejen zvyšující se porodnost posledních let, ale především imigrace cizinců. Těch žije v Česku podle nových údajů statistiků o 260,5 procenta více než v roce 2001. Jejich počet se blíží půl milionu.
 
"Nejpočetnější skupinu cizinců v České republice představují lidé s ukrajinským státním občanstvím, kterých je více než 117 tisíc, na druhém místě jsou občané Slovenska, kterých je přes 84 tisíc," uvedl místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal. Následují Vietnamci (53 tisíc), Rusové (36 tisíc), Němci (20 tisíc) a Poláci (17 tisíc). V Česku podle ČSÚ žili na jaře cizinci ze 182 zemí světa.
 
Ve srovnání s rokem 2001 tak přibylo k letošnímu jaru v Česku například 97 tisíc Ukrajinců, 60 tisíc Slováků, 34 tisíc Vietnamců, 28 tisíc Rusů a 17 tisíc Němců. V procentuálním vyjádření se v ČR nejvíce zvýšil počet Němců (o 504 procent), Ukrajinců (o 471 procent), Rusů (o 368 procent) a Slováků (o 248 procent).
 
Nejvíce cizinců žije v Praze, v Karlovarském, Středočeském a Plzeňském kraji. "Sčítání lidu potvrdilo, že společnost v České republice stárne. Zatímco počet obyvatel v produktivním věku se za deset let zvýšil let téměř o 200 tisíc, počet lidí starších 65 let vzrostl o 260 tisíc," upřesnil Drápal. Snižuje se naopak počet dětí do 14 let, který se od sčítání v roce 1980 neustále zmenšuje, stejně jako jejich podíl na celkové populaci.
 
Alarmující je hlavně zcela opačný poměr mezi mladými a starými lidmi. V roce 1961 bylo v Česku 2,5krát více dětí do věku 15 let než lidí nad 65 let. "A dnes o padesát let později je lidí starších 65 více, než dětí do 15 let. Počet lidí v důchodovém věku se totiž za poslední půl století téměř zdvojnásobil," sdělila předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
 
Novinkou, kterou statistici díky letošnímu sčítání zjistili, je neochota lidí hlásit se dobrovolně ke své národnosti, výjimku tvoří pouze Moravané. Zatímco v roce 2001 nechtělo svou národnost uvést jen 173 tisíc lidí, letos neodpovědělo na otázku týkající se národnosti 2,74 milionu obyvatel.
 
Nejvíce lidí v Česku se pak přihlásilo k české národnosti (6,73 milionu). Druhou nejsilnější národností je moravská (522 tisíc), na třetím místě skončili lidé hlásící se k slovenské národnosti (149 tisíc).
 
Výrazně přibylo lidí, kteří ve sčítacích formulářích uvedli moravskou národnost. V roce 2001 se k ní hlásilo 380 tisíc lidí, tedy 3,8 procenta z těch, kteří se k nějaké národnosti přihlásili. Při letošním sčítání už to ale bylo 6,7 procenta lidí. Nejvíce lidí vyplnilo moravskou národnost v Jihomoravském kraji, téměř čtvrt milionu obyvatel.
 
K romské národnosti se přihlásilo 13 tisíc obyvatel a pouze pět tisíc z nich už neuvedlo jinou další. Většina se totiž zároveň přihlásila k české nebo moravské národností. Při posledním sčítání před deseti lety se k romské národnosti přihlásilo 11 tisíc lidí, 0,1 procenta z těch, kteří nějakou národnost uvedli, letos je to 0,2 procenta.
 
ČSÚ také díky letošnímu sčítání zjistil, že se příliš nemění podíl stoupenců jednotlivých církví. Otázka víry byla dobrovolná a lidé se při jejím zodpovězení zachovali podobně jako v případě národnosti. Letos nevyplnilo kolonku týkající se náboženského vyznání téměř pět milionů obyvatel ČR. Před deseti lety to byl jen necelý milion lidí. Bez náboženské víry je v Česku 3,6 milionu obyvatel.
 
Drtivá většina věřících se v Česku stále hlásí k římskokatolické církvi (1,08 milionu). S velikým odstupem je pak Českobratrská církev evangelická (52 tisíc) a Církev československá husitská (39 tisíc). Zajímavostí je, že se podobně jako ve světě se v ČR hlásí k morálním hodnotám rytířů Jedi z filmové ságy Hvězdných válek, tedy takzvaném jediismu, zhruba 15 tisíc lidí. Veliká část obyvatel (707 tisíc) sice přiznává náboženskou víru, ale nehlásí se k žádné církvi.
 
Sčítání také ukázalo, že Česko začíná mít problém v oblasti vzdělání. Na jedné straně prudce roste počet vysokoškoláků. V roce 2001 jich bylo 762 tisíc, letos už jich je 1,11 milionu, což je nárůst o 46 procent. Zároveň ale v ČR roste počet lidí, kterým zcela vzdělání chybí, tedy takových, kteří vůbec nechodili do školy. Před deseti lety jich bylo 40 tisíc, letos už jich je 47 tisíc, tedy téměř o čtvrtinu více.
 
Nejvíce lidí, kteří nemají žádné vzdělání, je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji (v obou krajích přes šest tisíc), ve Středočeském kraji (přes pět tisíc) a Jihomoravském kraji (přes čtyři tisíce). Největší podíl lidí bez vzdělání, skoro jedno procento, je v Ústeckém a Karlovarském kraji.
 
Statistici potvrzují i další trend. V Česku roste počet rozvodů a klesá počet sňatků. Počet rozvedených žen vzrostl od posledního sčítání o 33,4 procenta, mužů dokonce o 37,7 procenta. V souvislosti s tím přibylo 7,1 procenta takzvaných singles (lidé žijící bez závazků) žen a singles mužů o 10,4 procenta.
 
K velikým změnám dochází v oblasti bydlení. Důvodem je, že v posledních letech města a obce prodávají hromadně obecní byty lidem do soukromého vlastnictví. Počet bytů v osobním vlastnictví tak za posledních deset let stoupl o 150 procent ze 421 tisíc na jeden milion. Poček nájemních bytů se naopak snížil o 37 procent, o 21 procent klesl i počet bytů družstevních.
 
Definitivní výsledky sčítání za ČR a kraje zveřejní ČSÚ ve třetím čtvrtletí 2012, ve čtvrtém čtvrtletí pak budou následovat podrobné údaje o domácnostech a bytech za ČR a kraje, stejně jako základní údaje o okresech a obcích. Na začátku roku 2013 pak statistici ukážou podrobné údaje za okresy, města a obce. V polovině roku bude ještě následovat informace o dojíždění do zaměstnání.
 
Celkem lidé v rámci letošního sčítání odevzdali 17,3 milionu sčítacích listů pro osoby, domy a byty. V papírové formě odevzdali lidé 13 milionů formulářů, zbylých 4,3 milionu vyplnili elektronicky. V Česku probíhá sčítání lidu pravidelně, a to už od roku 1869. Letošní sčítání v ČR se uskutečnilo poprvé v historii ve stejný rok jako sčítání ve všech ostatních státech EU.

Témata: sčítání lidu

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky