dTest: Údržba a opravy bytu. Co platí nájemce a co pronajímatel?

„Zákon ani jiný právní předpis nedefinuje, co se považuje za běžnou údržbu a drobné opravy. Pronajímatel a nájemce si to však mohou sami vymezit v nájemní smlouvě, například podle druhu činnosti či výše vynaložených nákladů,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Za drobné opravy se považují například opravy podlahových krytin a prahů, opravy částí oken a dveří, výměny zámků, rolet a žaluzií, výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí či signálů televizního vysílání. Dále třeba opravy vodovodních výtoků, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, umyvadel, výlevek, splachovačů, kuchyňských sporáků, infrazářičů, kuchyňských linek či vestavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení. Nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.  

„Pokud nájemce zjistí v bytě jinou než drobnou závadu, kterou je zapotřebí bez prodlení odstranit, má povinnost na ni ihned upozornit pronajímatele. Zároveň má i povinnost předcházet škodám, které by mohly vzniknout jako následek takové závady. Pokud tedy například v nočních hodinách praskne stoupačka, je nájemce povinen ihned zastavit přívod vody, případně přivolat havarijní službu. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu způsobenou vytékající vodou,“ upozorňuje Lukáš Zelený. Úhradu nákladů, které nájemce účelně vynaložil – například na provedení havarijní opravy – může požadovat po pronajímateli.

Pokud nájemce zjistí v bytě jinou než drobnou závadu bránící obvyklému bydlení, kterou ale není zapotřebí neprodleně řešit, má povinnost upozornit na ni pronajímatele bez zbytečného odkladu. Například se může jednat o opravu střechy domu, pokud při deštích dochází k mírným průsakům do interiéru bytu.

Pronajímatel musí v přiměřené době zajistit nápravu oznámené závady. Pokud tak neučiní, může závadu odstranit sám nájemce a pronajímatel má povinnost nahradit mu důvodně vynaložené náklady. „Pokud není závada tak podstatná, že by nájemce musel nutně sám zajišťovat její nápravu a kvůli nečinnosti pronajímatele dochází ke snížení komfortu bydlení, má nájemce právo požadovat po pronajímateli slevu z nájemného,“ upozorňuje Zelený. 

Témata:  bydlení,  dTest