Finanční gramotnost Čechů se nelepší, jsme na tom stejně jako loni
Finanční gramotnost Čechů je nadále průměrná. Od loňského roku se podle aktuálního průzkumu České bankovní asociace (ČBA) zlepšil Index finanční gramotnosti ČBA jen o jeden bod na 55 bodů ze 100. Stále stejných výsledků dosahujeme i navzdory tomu, že je v posledních letech tématu finančního vzdělávání věnována poměrně velká pozornost. A to napříč společností, tedy nejen v médiích nebo v rámci školní výuky, ale stále častěji i v rodinách – s dětmi se o financích aktuálně snaží mluvit 92 % rodičů.
Stejně jako v předchozích letech projevili Češi v testu finanční gramotnosti jen průměrné znalosti a celkový Index finanční gramotnosti ČBA dosáhl 55 bodů ze 100. Orientace ve financích je dle očekávání závislá na vzdělání, kdy lidé se základním vzděláním nebo výučním listem v průměru nepřekročili hranici 50 bodů, vysokoškoláci naopak prokázali vědomosti o hodnotě 64 bodů. „Naše znalosti se dlouhodobě příliš nezlepšují. Často je to proto, že jsme si ke světu financí vybudovali negativní vztah. Peníze pro nás často znamenají jen počty a spoustu definic. Jedním z důvodů může být i to, že jsme přesyceni odbornými informacemi, ve kterých se nevyznáme,“ komentuje výsledky gestorka finančního vzdělávání ČBA Helena Brychová.
Odborné informace jsou podle průzkumu skutečně kamenem úrazu – 39 % Čechů tvrdí, že doporučení finančních poradců jsou pro ně nesrozumitelná. „Dalších 14 % Čechů si informace o penězích neumí dohledat nebo jim dělají potíže početní úkoly a údaje uváděné v %. Téměř čtvrtina (22 %) respondentů přiznala, že světu financí nerozumí vůbec,“ doplňuje Jana Hamanová, ředitelka agentury SC&C, která průzkum pro ČBA realizovala. Naopak 19 % Čechů v oblasti financí nemá problém.
Děti se finančně vzdělávají i doma
Význam finanční gramotnosti byl vždy velký, ale se stále zvyšujícím se počtem nesplacených úvěrů a exekucí, je v dnešní době ještě důležitější, abychom porozuměli tomu, o čem ve světě vlastních financí rozhodujeme a občas si uměli něco spočítat. „Správné rozhodování o penězích je v dnešní době finanční naprosto základní dovedností. Bez ní nelze ve společnosti samostatně fungovat. Součástí je i schopnost selským rozumem vyhodnocovat informace, které jsou nám o financích předkládány,“ vysvětluje Helena Brychová. A tak se problematikou finančního vzdělávání zabývá stále více institucí. Škola, která má podle poloviny populace nést za výchovu dětí v oblasti finanční gramotnosti hlavní zodpovědnost, je dle názoru rodičů poměrně úspěšná. Výsledky, které školní výuka přináší, pozoruje 36 % rodičů. „Pozitivním zjištěním je, že rodiče si začínají uvědomovat význam vědomostí z oblasti financí a sami se je tak do výchovy svých dětí snaží dle odpovědí 92 % respondentů-rodičů zařazovat. Z toho 43 % pravidelně a 31 % až v případě, kdy děti samy projeví zájem a zeptají se,“ vysvětluje Helena Brychová. „Podle průzkumu informace o penězích do výchovy dětí přinášejí pravidelně hlavně otcové (49 %), což je pro nás překvapivé a zároveň potěšující zjištění,“ upřesňuje Brychová. Naopak zcela finanční výchovu opomíjí 8 % rodičů – u 2 % je to proto, že ji nechávají právě jen na školní výuce, a u 6 % proto, že jí sami nerozumí.
Doporučujeme
