Hypotéky zdražují, úroky jsou stále nízké. Hrozí nám záporné sazby?

Úrokové sazby v posledních letech stabilně klesaly. Klientům bank přinesl takový vývoj extrémně levné hypotéky i velmi příznivé sazby spotřebitelských úvěrů. Na druhé straně však i takřka mizivé výnosy z vkladů. Jaký vývoj můžeme očekávat letos? A může nastat situace, že úroky budou záporné? Negativní sazby může centrální banka zavést v souvislosti s ukončováním devizových intervencí. Jaký by to mělo dopad na klienty bank?

Diskuse: 0

Ilustrační fotografie
reklama

Dlouhodobý trend poklesu úrokových sazeb hypoték se zastavil na konci minulého roku. V prosinci se jejich průměrná sazba mírně zvýšila, což pokračovalo i v roce 2017. Odborníci odhadují, že ve druhém čtvrtletí začnou úrokové sazby hypoték růst ještě výrazněji. „Pod vlivem regulace ČNB v oblasti vysokoeltévéčkových hypoték očekáváme znatelné zdražení hypotečních úvěrů nad 80 % LTV,“ upozorňuje Libor Ostatek, ředitel Golem Finance. LTV (loan to value ratio) udává poměr mezi zástavní hodnotou nemovitosti a výší úvěru. „V celkovém součtu se však průměrná úroková sazba sjednaných hypoték bude pohybovat zhruba na úrovni roku 2015, tedy okolo 2,2 %,“ dodává Libor Ostatek s tím, že hypotéky budou letos z dlouhodobého pohledu stále velmi levné.

Horší to podle něj bude s jejich dostupností. Může za to omezení LTV ze strany České národní banky (ČNB) a pak také přísnější posuzování příjmů a schopnosti úvěr splácet. „Hranice maximálního LTV se totiž od dubna opět sníží, a to na 90 %. Úvěry s LTV mezi 80 a 90 % navíc budou moci tvořit maximálně 15 % objemu sjednaných hypoték,“ uvádí Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin.

Jiná je situace v oblasti depozitních produktů, kde se sazby drží stále na minimálních úrovních. „I když z reklam slýcháme věty o výhodných spořicích účtech, jejich výnos se pohybuje zpravidla v řádech desetin procenta. Přitom inflace, jak se zdá, v tomto měsíci již podruhé za sebou překoná 2% inflační cíl ČNB,“ uvádí Michael Pokiser, zástupce finanční skupiny Ramfin. Pro běžného člověka není podle něj vůbec jednoduché v současnosti efektivně zhodnocovat úspory. „Vklady na spořicích účtech v řádech stovek tisíc korun navíc již nejsou zhodnocovány bombastickou sazbou, kterou se banky chlubí v reklamách. Od určité hranice – někdy 300 tisíc korun, jindy půl milionu – již banky vklad úročí třeba jen desetinou procenta,“ dodává Michael Pokiser s tím, že někdy zase banka podmiňuje lepší úrok využíváním dalších služeb. Lidé by proto měli hledat alternativy, u kterých jim inflace „nepožere“ celý výnos.

Občas se rovněž zmiňuje možnost zavedení záporných sazeb. Jedná se o měnověpolitický nástroj na podporu růstu inflace a současně nástroj podpory kurzového závazku ČNB a jeho hladkého opuštění. Podle Michaly Moravcové, analytičky finančních trhů ve společnosti Bossa, nejsou ovšem záporné úroky vzhledem k oživujícím inflačním tlakům v Česku aktuálně realizovatelné. „O zavedení negativních úrokových sazeb v Česku by však mohla uvažovat ČNB v případě útoku spekulantů na korunu a přílivu horkých peněz v souvislosti s ukončováním kurzových intervencí,“ podotýká Michala Moravcová s tím, že zkušenosti z eurozóny, Švýcarska nebo Japonska ukázaly, že tento nástroj měnové politiky zvýšil bankám náklady, snížil zisky a ohrozil stabilitu některých finančních institucí. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Bankovní rada ČNB na počátku února zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017.

V případě zavedení záporných úrokových sazeb mají banky dvě základní možnosti, jak se s touto situací vypořádat. Buď zavedou samotnou zápornou úrokovou sazbou, nebo speciální poplatek, jehož výše se od záporné úrokové sazby bude odvíjet. „Zavedení samotné záporné úrokové sazby je pro banku méně náročný proces, protože změna úrokové sazby není považována za změnu smlouvy, kterou uzavřela banka s klientem tak, jako by tomu bylo u zavedení poplatku,“ uvádí Michala Moravcová. Nový poplatek by totiž vyžadoval změnu stávajících smluv, případně změnu sazebníku nebo obchodních podmínek. „Z tohoto důvodu by banky pravděpodobně začaly aplikovat poplatky jen u nových smluv. Kromě běžných nebo spořicích účtů, by se poplatky mohly promítnout do hypoték, fondů nebo jakýchkoliv jiných produktů či služeb banky,“ uzavírá Michala Moravcová s tím, že záporné úrokové sazby dnes v České republice již částečně existují: investoři platí za to, že půjčují českému státu, přičemž výnos dvouletého státního dluhopisu je na úrovni mínus 0,5 procenta ročně.

Diskuze: Hypotéky zdražují, úroky jsou stále nízké. Hrozí nám záporné sazby?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Doporučujeme

Nekonečný příliv uprchlíků dohání mnohé Italy k akci.…

22.09.2017 11:35 Catarina Pani vyrostla v malebném městečku uprostřed toskánských kopců. Místní obyvatelé jsou pyšní na svou oddanost pomáhat těm, kteří to potřebují. Proto byly výsledky voleb pro ni překvapením -…

Přímá demokracie v praxi: K hlasování stačí mobil

22.09.2017 10:41 Česká města a obce chtějí znát názor svých občanů. Klasické papírové ankety však nahradila minireferenda prostřednictvím mobilních telefonů. Občané se tak snadno a jednoduše mohou vyjádřit k dění v…

Boom na pražském realitním trhu nepolevuje. Průměrný byt…

22.09.2017 10:08 Boom na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Ve druhém letošním čtvrtletí prodali developeři 1598 nových bytů v celkové hodnotě dosahující deset miliard korun (9,88 miliardy korun).…

Kam zmizely všechny peníze z vašeho účtu? Tipy, jak si…

22.09.2017 09:53 Přemýšlíte týden před výplatou, kam zmizely všechny peníze z vašeho účtu? Pokud vám taková situace něco připomíná, je načase začít si vést rodinný rozpočet. Nejenže získáte přesný přehled o tom,…

Související:

reklama

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky