Otrava oxidem uhelnatým: Případů přibývá, některé končí smrtí

Podle předsedy Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice v Ostravě Michala Hájka se celkový počet ročních případů intoxikace oxidem uhelnatým pohybuje mezi 1000-1500. „Statistiky Českého statistického úřadu uvádí, že úmrtím končí v posledních letech zhruba 110-140 případů za rok. Celosvětové statistiky však jsou o něco příznivější. Nemocniční mortalita ve velkých souborech pacientů z Česka i zahraničí je zhruba 2,5-3 %,“ řekl Hájek.K otravám přitom dlouhodobě dochází nejčastěji během chladných měsíců. Část domácností totiž používá, ať už k vytápění či ohřevu vody vadné či zastaralé plynové spotřebiče, u kterých při spalování může unikat oxid uhelnatý do interiéru. Příčinou otravy však může být také nevyhovující stav komína. „Velké množství otrav oxidem uhelnatým má na svědomí právě ucpaný komín. Měl by tedy procházet pravidelnou revizí, stejně jako samotné plynové spotřebiče. Dle našich statistik je však kontrolována a pravidelně servisována pouhá třetina,“ řekl Roman Švantner, produktový manažer společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, instalací a servisem vytápěcích a ohřívacích systémů.

Oxid uhelnatý je plyn bez barvy a zápachu, k otravě proto může dojít velmi lehce. U plynových komínových spotřebičů eliminuje toto nebezpečí teplotní pojistka spalin. Jejím úkolem je monitorování, zda spaliny z hořáku bezpečně odcházejí odtahem do komína. Pokud se tak neděje a spaliny zůstávají v interiéru, hořák spotřebiče se vypne. Vyplatí se proto sledovat označení jednotlivých plynových spotřebičů. „Zařízení, která jsou vybavena touto pojistkou, mají označení B11BS. V obytných prostorech je možné používat pouze tyto typy spotřebičů. Naopak ty, které pojistku nemají, mívají označení B11. Používány by měly být pouze v dobře odvětraných prostorech, které jsou stavebně oddělené od obytných prostor,“ dodal Švantner.Inhalace oxidu uhelnatého je nejčastější náhodnou otravou v Evropě, například ve Velké Británii je evidováno ročně okolo 25 tisíc takových případů. Základem léčby je přitom přísun dostatečného množství kyslíku postižené osobě, například tzv. hyperbarickou oxygenoterapií, kdy je kyslík aplikován za vyššího tlaku, než je atmosférický. „V posledních 2 letech jsme v našem centru zaznamenali pokles léčby těchto případů o zhruba 40-50 %. Příčiny lze spatřovat v obměňování starších typů atmosférických kotlů za moderní kondenzační, které nejsou propojené s obytným prostředím, a také četných informačních kampaních a osvětě ve smyslu prevence,“ uzavřel předseda Centra hyperbarické medicíny Michal Hájek.

Témata:  kotel,  kominíci