Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Svět čeká mohutný nástup obnovitelných zdrojů energie

Větrná elektrárna, ilustrační fotografie
Větrná elektrárna, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává ve světové energetice do roku 2040 mohutný nástup obnovitelných zdrojů. Světovým lídrem v jejich rozvoji bude Čína. V Evropě by díky snižujícím se nákladům na výstavbu větrníků měla růst především větrná energetika. Tvrdí to dlouhodobá předpověď World Energy Outlook 2017, kterou IEA vydala v Paříži.

Obnovitelné zdroje podle ní zabezpečí stoupající světovou poptávku po energii přibližně ze dvou pětin. Největší váhu v globálním energetickém "mixu" si ale stále zachovají ropa a zemní plyn. Na uvedená dvě fosilní paliva připadá podle statistiky IEA 53 procent světové spotřeby energie, na další fosilní palivo - uhlí 29 procent.

Mezinárodní agentura předpovídá obrat v energetické politice Číny, jejíž komunistické vedení na nedávném stranickém sjezdu oficiálně vyhlásilo "boj špatnému ovzduší". Čína už nyní staví nejvíce větrných parků na světě. Ale současně bude spalovat stále více ropy. Jejím největším spotřebitelem by se měla stát (namísto USA) kolem roku 2030.

Z prognózy IEA vyplývá, že Čína bude vedoucí zemí i v rozvoji jaderné energetiky a už kolem roku 2030 by měla z jádra vyrábět více elektřiny než Spojené státy americké. Ty se v příštích desetiletích stanou největším hybatelem světového trhu s ropou a také se zemním plynem. Americké firmy úspěšně zvládly technologicky náročnou těžbu z břidlic a budou ji nadále rychle zvyšovat. Z břidlicových nalezišť v USA lze vytěžit až 105 miliard barelů ropy (a pokud se zdokonalí technologie, pak ještě více). Americká produkce břidlicové ropy, jež se nyní pohybuje kolem šesti milionů barelů denně, by se mohla v roce 2025 zvýšit až na devět milionů barelů. Spojené státy, které jsou nyní čistým dovozcem ropy (to znamená, že jí více dovážejí, než vyvážejí) se koncem dvacátých let stanou jejím čistým vývozcem.

Podle IEA ale žízeň světa po ropě už nebude taková jako v minulosti. Poptávka stoupne ze současných 97 milionů barelů denně na 105 milionů barelů v roce 2040. Organizace zemí vyvážejících ropu (kartel OPEC) v nedávné prognóze uvádí pro zmíněný rok spotřebu 111 milionů barelů denně. Z fosilních paliv nejrychlejším tempem poroste poptávka po zemním plynu. Jeho světová spotřeba loni dosáhla 3,54 bilionu krychlových metrů a podle dlouhodobé předpovědi IEA do roku 2040 stoupne o 45 procent, hlavně zásluhou zvyšující se poptávky průmyslu. Přitom palivu přepravovanému plynovody bude stále více konkurovat zkapalněný plyn (LNG) převážený speciálními obřími tankery.

Svět loni podle poslední statistické ročenky britského koncernu BP spotřeboval energii odpovídající skoro 13,3 miliardy tun ropy. V roce 2040 by to tedy mělo být skoro 17,3 miliardy tun ropného ekvivalentu.

Celková spotřeba energie ve světě

(vybrané země a regiony, rok 2016)

Celkem

13 276 mil. tun

v přepočtu na ropu

z toho podíly v %

Čína

23

USA

17,1

Evropská unie

12,4

Blízký východ

6,7

Indie

5,5

Rusko

5,1

Japonsko

3,4

Afrika

3,3

Ostatní

23,5

Zdroj: BP (Statistical Review, 2017)

Produkce ropy a zemního plynu v USA z břidlic

(milionů barelů ropného ekvivalentu denně)

Rok

Ropa

Zemní plyn

1995

0,2

0,2

2000

0,3

0,4

2005

0,4

0,5

2010

1,1

2,6

2015

6,5

7,1

2025

11,6

12,5

2030

11,6

13,3

Témata:  energetika větrná elektrárna Solární energie

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy