Jaký dopad budou mít volby na vliv Německa ve střední a východní Evropě?

Německé volby skončily a vítězná kancléřka Angela Merkelová vede koaliční rozhovory s potenciálními partery. Zároveň se ale nabízejí dvě velké otázky. Jak se politické změny v Německu dotknou německo-ruských vztahů, které jsou v posledních letech spíše rozpačité? A jaký dopad by mohly mít volby na vliv Německa ve střední a východní Evropě?

Diskuse: 0

Angela Merkelová
reklama
V Jihlavě popravili ženu! Zastřelili ji z auta - anotační obrázek
V Jihlavě popravili ženu! Zastřelili ji z auta

Analytik Péter Krekó pro server Atlantic Council připomíná, že tradice politického a hospodářského partnerství – Ostpolitik - mezi Německem a Ruskem je stále silná, a to i přes anexi Krymu a obvinění z ruských zásahů do německé politiky.

Nejpravděpodobnějším scénářem je, že Německo po volbách povede koalice přezdívaná Jamajka - tedy konzervativní Křesťanskodemokratická unie / Křesťanskosociální unie (CDU/CSU), svobodní demokraté (FDP) a Zelení. Sociální demokraté, kteří se snažili o revizi sankcí a návrat k obvyklému jednání s Ruskem, ve vládě zřejmě nebudou, což by mohlo znamenat, že Rusko ztratí důležitého spojence v exekutivním odvětví, píše expert. Zelení naopak chtějí ještě přísnější sankce, silně kritizují porušování lidských práv v Rusku či jeho územní agresi a energetickou politiku.

„A i když německé bezpečnostní služby varovaly, že Rusko se může pokusit ovlivnit koaliční rozhovory, je to nepravděpodobné, protože ruské pokusy zasahovat do volebního procesu byly spíše neúspěšné. Souhrnně je velmi nepravděpodobné, že se vztahy Německa s Ruskem změní k lepšímu - spíše naopak,“ myslí si Krekó.

Vztah Německa s Ruskem podle něj ale silně ovlivní postavení Berlína u zemí Visegrádské čtyřky tedy Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky – regionu, který patří do německé sféry vlivu a který je důležitější než Francie ve smyslu obchodních vztahů. Analytik ale také odkazuje na nedávný průzkum, který ukázal, že ve třech ze čtyř zemí Visegrádské čtyřky je veřejnost více nakloněna Vladimiru Putinovi než Merkelové.

Zvláště zarážející jsou podle něj čísla ze Slovenska, kde s Putinem sympatizuje 41 procent dotazovaných, zatímco u Merkelové je to jen 21 procent. „V Maďarsku a na Slovensku také sympatie k Putinovi překonávají popularitu Donalda Trumpa. Značná část obyvatelstva si myslí, že země by měla patřit k východu nebo by měla být někde mezi východem a západem.A i když je podpora EU a NATO v těchto zemích silná, city k Západu, a zejména jeho vůdcům, jsou rozpolcené,“ varuje maďarský expert.

Obrazu Merkelové ve střední a východní Evropě podle jeho slov uškodila populistická, nacionalistická rétorika, někdy zesílená ruskými zprávami. „Merkelová se stala antihrdinkou,“ myslí si. „Je symbolem ultraliberálních dekadentních západoevropských elit, které jsou připraveny obětovat bezpečnost Evropy na oltář multikulturních, federalistických principů a které chtějí zaplavit východoevropské země migranty,“ píše Krekó. To, že se rétorika Merkelové v mnohém posunula tvrdším směrem, zůstalo spíše bez povšimnutí. Německo je v tomto regionu vnímáno jako liberální hegemon, který agresivně a pokrytecky protlačuje své hodnoty a hospodářské zájmy nad zájmy svých sousedů.

„V Čechách, na Slovensku a v Maďarsku je Putin často označován jako protiklad Merkelové: bojovník za tradiční hodnoty jako je národ, rodina a křesťanství, a silný bojovník proti globálnímu terorismu, který by mohl snadno vyřešit uprchlickou krizi, kdyby byl vůdcem Evropy,“ vysvětluje expert. Právě migrační krize podle něj posílila neliberální a xenofobní tendence ve střední východní Evropě, ale také zvýšila psychologickou vzdálenost mezi Německem a střední a východní Evropou - a přiblížila tento region k Rusku.

Německo stále prosazuje sankce vůči Rusku a zdá se, že je odhodláno zrealizovat projekt plynovodu Nord Stream II, projekt, který zvyšuje energetickou nezávislost Evropy na Ruska a který současně ztěžuje život Ukrajiny a zemí střední a východní Evropy tím, že je obchází a snižuje jejich roli v tranzitu.

Budoucí koalice by proto podle něj měla vynaložit maximum, aby získala zpět středoevropské národy. Možná je na čase přehodnotit některá rozhodnutí. Nyní, když jsou sociální demokraté, hlavní zastánci projektu Nord Stream II, mimo vládu, a většina nových členských států EU se rozhodně postavila proti tomuto projektu, mohlo být jeho opuštění dobrým prvním krokem, radí analytik.

Diskuze: Jaký dopad budou mít volby na vliv Německa ve střední a východní Evropě?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Doporučujeme

Šokující předpovědi pro rok 2018. Co zahýbe finančním…

15.12.2017 17:11 Aktualizováno Mezinárodní investiční a obchodní banka Saxo Bank vydala jako každoročně svých 10 „šokujících předpovědí“ na rok 2018. Zaměřují se na nepravděpodobné avšak dost dobře možné a nedoceněné události,…

Stanovisko Ministerstva financí k rozhodnutí Ústavního soudu

15.12.2017 17:02 Ministerstvo financí vítá, že Ústavní soud potvrdil, že zákon o evidenci tržeb není protiústavní, jak tvrdili stěžovatelé, ale že je legitimním nástrojem ke kontrole daňových povinností a správě daní…

Piráti: Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu k EET vítáme

15.12.2017 14:51 Piráti vítají dnešní rozhodnutí Ústavního soudu ČR, který zrušil řadu ustanovení zákona o EET, jež Piráti velmi kritizovali. Rozhodnutí tak zastavilo náběh 3. a 4. vlny, osvobozené od evidování jsou…

Ústavní soud zrušil část zákona o EET. Třetí a čtvrtá vlna…

15.12.2017 11:58 Na základě nejnovějších informací ohledně nálezu Ústavního soudu k návrhu na zrušení zákona o evidenci tržeb přinášíme aktuální vyjádření provozního ředitele KASAmax Martina Laštovici.

Související:

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky