Rodina z Ukrajiny se vydávala za syrské uprchlíky. Úřady se jim podařilo oklamat

Ukrajinci se do Německa dostali v září 2014. Podvedli místní úřady a podali žádost o udělení statusu uprchlíka. Tvrdili přitom, že pochází ze Sýrie. O pět měsíců později jim imigrační úřad žádost potvrdil, stalo se tak pouze v písemné podobě a nebyl tudíž proveden žádný osobní pohovor.

Díky tomu se Ukrajinci dostali do uprchlického zařízení v Münsteru v severní části spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Tam se „uprchlíci“ chlubili, jak snadno napálili německé úřady. Tyto zvěsti se ale zároveň donesly až k německým úředníkům, kteří rozhodnutí o udělení azylu rodině nakonec zamítli.

Navzdory skutečnosti, že byla jejich lest odhalena, se teď Ukrajinci snaží zpochybnit rozhodnutí německých úředníků u soudu. „Uprchlíci“ odkazují na právní zásady legitimního očekávání, podle kterého jednotlivci mohou chránit své zájmy v případě, že orgány usilují o zrušení rozhodnutí, které již bylo přijato.

Němečtí právníci přiznávají, že skutečně existuje mezera v zákoně, která dává Ukrajincům právo obrátit se na soud. Nicméně profesor Fabian Wittrek označuje jejich jednání za „drzé a nestydaté“. „Výchozím bodem bylo, že poskytli falešné informace, takže si nemohou nárokovat ochranu, která je poskytována podle zásady ochrany legitimního očekávání,“ vysvětluje odborník.

Evropský parlament už v dubnu schválil bezvízový styk s Ukrajinou. Ukrajinci tak budou ke vstupu do schengenského prostoru potřebovat biometrický pas a jejich pobyt v průběhu 180 dní nesmí přesáhnout 90 dní. Bezvízový styk, který se vztahuje na celou EU s výjimkou Británie a Irska, však nezajišťuje občanům Ukrajiny právo v unii pracovat.

Témata:  Německo,  uprchlíci,  Sýrie