Máte slovo: Díky dědictví můžete nyní přijít i o vlastní majetek

Dědické právo bylo jednou z oblastí, které se rekodifikace soukromého práva před třemi roky dotkla nejvýrazněji. Nový občanský zákoník přinesl celou řadu změn a nových institutů. Jak ale dopadlo jejich zavedení v praxi? A jak na nás působí fakt, že v rámci pozůstalostního řízení můžeme nyní přijít i o vlastní majetek? O tom se diskutovalo v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou?

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo
reklama

V pořadu diskutovali bývalý náměstek ministerstva spravedlnosti František Korbel, místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), spoluautor úpravy dědického práva Václav Bednář, místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, notář Jiří Svoboda a ředitel občanského sdružení Život 90 Jan Lorman.

Vondráček hned na úvod zmínil, že z dědiců se mohou stát dlužníci, aniž by vůbec věděli, že něco zdědili. „Odpovídají nejen majetkem, který zdědili, ale odpovídají celým svým majetkem,“ uvedl s tím, že je potřeba u notáře zmínit, že uplatňují výhradu ze soupisu. Podle Korbela si lidé mohou vybrat, jestli chtějí dluhy zdědit, nebo uplatnit výhradu soupisu a dluhy nedědí.

Lorman ale podotkl, že lidé musí vědět, že dědí. To se ale ne vždy děje, například pokud se lidé nezdržují v bydlišti. Podle Bednáře se ale každému z dědiců dostane poučení, jak se má zachovat a jaké má možnosti. Lorman ale upozorňuje, že pokud se lidé nedostanou na dědické řízení, nemohou vědět, jak se mají zachovat. Svoboda dodal, že pokud se lidé nedostanou k jednání, dostanou usnesení o dědickém řízení. A pokud si ho nepřevezmou, k žádnému řízení nedojde.

Fiala uvedl věci na pravou míru a zmínil, že dnes když nic lidé nedělají, tak dědí. Dříve to bylo naopak a pokud nekonali, nedědili. Za dluhy lidé totiž dříve odpovídali jen do výše nabytého dědictví. Dnes odpovídají i svým majetkem, mohou ale dědictví odmítnout.


Divačka uvedla, že se její manžel zadlužil a zemřel, načež ona zdědila dluhy. Mohla je odmítnout, měla s ním ale byt a hypotéku, a pokud by dědictví odmítla, půlku bytu by vlastnila se státem. Podle Bednáře je tohle problém společného jmění manželů. Korbel jednoduše vysvětlil, že si musí vybrat, buď si vezme dluhy a byt, nebo se toho vzdá.

Podle Fialy nový občanský zákoník přinesl zvýhodnění věřitelů. To ale Korbel popírá. Divák se zeptal, jakou má zákon logiku, protože těžko někdo příjme dědictví, pokud bude dluh vyšší než majetek. Bednář podotkl, že cílem je narovnat vztahy mezi věřitelem a dědice.

Divák z publika následně otevřel téma, kdy se lidé stávají dlužníky až po smrti. Například v případě že vlastní byt, zemřou, neplatí a dluhy naskáčou dědicům. Dědic totiž mnohdy netuší, že musí platit nájemné za byt, který například nikdy neviděl. Podle Korbela jde o věc, která by v zákonu být nemusela. Vondráček s ním naplno souhlasí.

Pronajímatel chce podle diváka co nejdříve vrátit byt na trh, naposledy ale čekal 18 měsíců, až se notář ozve, aby se situace řešila s dědicem. Jiná divačka upozornila, že na dědická řízení doplácí často senioři, kteří se v zákoně nevyznají a notáři jim nepomohou. Podle Svobody se ale lidé dozví o dědickém řízení zhruba po měsíci. Dědické řízení je poté prý během dalších tří týdnů. Divačka ale uvedla, že účet zemřelého je obstavený za 14 dní, zatímco dědické řízení trvá několik měsíců.

Svoboda dodal, že tohle je problém bank, které účet zemřelého obstaví, notáři jsou v tom nevině. Přesto ale banky pokračují v trvalých platbách, dokud jsou na účtu peníze. Problém je ale v tom, že se k těm penězům dědici nedostanou, což je problém, pokud například manželé používají jeden účet.

Jiná divačka uvedla, že její přítel vydědil své děti a majetek odkázal jí. Jeho děti ale mají 10 let na to, aby podaly žalobu k soudu. Fiala ale tvrdí, že na to je několik měsíců, podle něj to po deseti letech nikdo řešit nebude.

V případě smrti lze vyřešit podle Lormana dědictví formou darovací smlouvy v případě smrti. Tu ale například katastrální úřady neuznávají, což Bednáře překvapilo. Divačka uvedla, že doma má 30 tisíc kusů různých soudních rozhodnutí. Sama dědila nemovitosti po rodičích formou darovací smlouvy. Notář jí slíbil, že dá smlouvu k registraci, nakonec tak ale neučinil. Podle Bednáře divačka sepisovala darovací smlouvu podle starého zákona, tudíž je dnes neplatná.

Následně přišla řeš na závěť, kterou je podle Bednáře potřeba sepsat s notářem nebo advokátem. Svoboda ale uvedl, že taková služba stojí zhruba 2300 korun. To je podle Lormana ale pro seniory ohromná částka. Korbel závěrem uvedl, že závěť mohu napsat i sám, pokud je jasně napsaná, stručná a výstižná, nepotřebuji k tomu notáře. Doporučil ale závěť u něj uschovat.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky