Romové a důchodci rozproudili diskuzi u Jílkové. Kdo bude mít nárok na byty pro chudé?

Problém s bydlením u nás mají především lidé s nejnižšími příjmy. Jsou odkázáni na příspěvky od státu, které ale trpí na snadné zneužití. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto vypracovalo nový zákon, díky němuž by se mělo pomoci většímu počtu lidí a zamezit obchodu s chudobou. Podle kritiků byl ale zákon představen pozdě a příliš zatíží státní rozpočet. Údajně také nepřinese potřebnou pomoc, ale pouze podpoří nepřizpůsobivé občany a zvýší jejich závislost na státu. Může nový zákon přinést zlepšení situace pro seniory, nebo jen podpoří nepřizpůsobivé občany? O tom se diskutovalo v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou.

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo
reklama

V pořadu dnes diskutovali ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, poslanec ODS Marek Benda, předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka, starosta města Aš Dalibor Blažek, žena romského původu bydlící na ubytovně Tereza Trubášová a správkyně bytů pro sociálně slabé Ilona Syslová.

Podle Syslové pobírají dávky i lidé, kteří by je vůbec pobírat neměli, a takových je údajně až 80 procent. Podle Marksové ale na dávky dosáhnou všichni potřební, a polovina z nich jsou senioři. Podle Bendy je ale špatně celý zákon, který operuje s představou, že se dá vše řídit jednotně. Tak to podle něj ale nefunguje a větší pravomoci by měli dostat starostové. Ti ale podle něj nepomáhají situaci, protože ví, že jde o lidi, kterým nemá smysl pomáhat.

Ripka vidí největší problém v tom, že 200 tisíc lidí bydlí na ubytovnách. Podle něj jde o lidi, kteří pracovat chtějí, prostředí, v němž přebývají, jim ale život ztěžuje. Blažek nepopírá, že by starostové sociálním rodinám byty dávali, chybí jim ale pravomoci, jak nepřizpůsobivým lidem byty zase vzít. Podle něj spousta lidí navíc pracovat nechce. Ripka ale tvrdí, že například v Brně to funguje a lidé mají zájem na tom se o byty starat.

Marksová dodala, že zákon o sociálním bydlení ale například na bezdomovce, kteří nechtějí pracovat, nemyslí. Sociálně nejslabší se podle ní musí zavázat, že budou plnit určité podmínky, jinak pro ně není. Divák z publika se vložil do diskuze a přiznal, že lidé nechtějí dělat a raději budou dělat na černo, protože Romům legálně práci nikdo nedá. Syslová ale tvrdí, že dnes už to tak není a spousta zaměstnavatelů mezi zaměstnanci nerozlišuje. Problém je ale podle Ripky v tom, že Rom smlouvu nedostane.

Syslová podotkla, že lidé, kteří pracují na černo, nadále pobírají dávky, a ve finále mají více peněz než lidé, kteří pracují legálně. Trubášová dodala, že stejně jako divák z publika bydlela v Mostě a také měla problémy, zejména s bydlením. Další divák z publika uvedl, že majitelé bytů jsou ochotni sociálně slabším pomoci s bydlením, požadují ale, aby za něj platil alespoň někdo.

Jiný divák upozornil na problém v zákonu ve vztahu k lidem se zdravotním postižením. Chybí v něm například bezbariérové byty. Marksová ale dodala, že ne vše se dá do zákona včlenit, a že zákon na osoby se zdravotním pojištěním myslí. Diskuze se opět vrátila k bydlení a Trubášová s deseti dětmi podotkla, že jako Romka nemá možnost sehnat byt. Syslová popsala své negativní zkušenosti, Trubášová ale opáčila, že ne všichni Romové jsou stejní.

Blažek netvrdí, že zákon o sociálním bydlení je nesmysl, ten podle něj musí být. Byty pro sociálně slabší ale musí města nejprve postavit, a nakonec pro seniory stejně nemusí zbít místo. Jílková dodala, že za posledních šest let stoupl počet lidí ohrožených bytovou nouzí na trojnásobek. Podle Ripky je to tím, že sociální bydlení zkrátka chybí a když se do bytové nouze někdo dostane, nemá šanci dostat se z ní ven.

Podle Marksové zákon počítá s tím, že bezproblémoví lidé budou nadále brát dávky, ale počítá i s byty, které dostanou lidé například ovdovělí, nebo problémoví lidé, kteří budou spolupracovat se sociálními pracovníky. Marksové jde především o seniory, malé děti a další ohrožené skupiny. Benda ale tvrdí, že myslet si, že sociální bydlení pomůže důchodcům, je nesmysl.

Další divák uvedl, že do chudoby se člověk dnes dostane jednoduše. Tím, že jde do důchodu například. A přesto, že celý život pracoval, odmítá chodit pro příspěvek na bydlení jako lidé, kteří nikdy nepracovali. „Vy chcete byt, ale nechcete si chodit pro příspěvek na bydlení? To si ze mě děláte legraci?“ obořil se Benda na seniora, který opáčil, že chce, aby byly byty dostupné lidem. „Chci, abych měl z důchodu na bydlení a na jídlo, nic víc,“ dodal. Marksová doplnila, že dotyčný divák chce pouze svou důstojnost.

Jiná divačka upozornila, že nájmy, a zejména v Praze, jsou neúměrně vysoké důchodům nebo příjmům matek samoživitelek. Marksová tvrdí, že máme zřejmě nejdražší byty v Evropě. Podle jiného diváka ale cena bytů odpovídá ceně výstavby. Další divák se pustil do Bendy s tím, že sám bydlí na ulici, a ať si to poslanec zkusí taky, když zákon smetly ze stolu.

Podle Syslové například Most nabízí byty za jiné ceny, než o jakých se tady hovoří. Tvrdí, že podnájem lze získat i za šest tisíc. „A jaký? Se švábama?“ zeptala se Trubášová. „Tohle si vyprošuju! Proč máte pocit, že se o to skupinu musí všichni starat!“ rozkřičela se. Podle Trubášové jsou ale byty v Mostě plné švábů, ploštic, a udivuje ji, že za to chce někdo peníze.

Závěrem se divák zeptal, co bude se zdravotně postiženými i lidmi poté, co zákon o sociálním bydlení padl. Podle Marksové by i tak měli mít nárok na byt, například obecní, což je poté otázka na obec. Následně se člen Romské občanské strany rozkřičel na Bendu a doporučil mu, aby zákon spolu s TOP 09 podpořili. „Vy máte kde bydlet! Vy máte kam jít! Ale co mají dělat tihle lidé? Bydlet do kanálu?! Uvědomte si, že jste poslanci, a máte sloužit lidem!“

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky