U Jílkové: Máme dnes jistotu, že nám bude u lékaře poskytnuta potřebná péče?

Otázka financování zdravotnictví je stálým předmětem sporů. Výdaje na zdravotnictví v ČR představují 7,5 procenta HDP, což je pod průměrem EU. Je alarmující, že z tisíce ročně promujících lékařů jich 200 rovnou odchází do zahraničí a dalších 200 jich odchází z praxe. Lůžková zdravotnická zařízení tak trpí akutním nedostatkem některých specializací. Čím dál více chybí praktičtí lékaři, kterých je u nás o jedenáct procent méně, než je obvyklé v zemích EU. V nemocnicích se zavírají důležitá oddělení. Máme dnes jistotu, že nám u lékaře bude poskytnuta potřebná péče? O tématu se dnes diskutovalo v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou.

Diskuse: 2

Michaela Jílková
reklama

V pořadu dnes diskutovali ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), bývalý ministr téhož resortu Leoš Heger (TOP 09), Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, Václav Lacina, pacient z Říčan u Prahy, Pavel Vepřek, lékař a předseda spolku Občan.

Úvodní slovo dostal bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Podle něj je ostudné, že si občan nemůže připlatit za lepší oční čočku nebo umělý kloub. Prosadil by, aby si majetnější občané mohli připlatit za to, co je „zjevný nadstandard“, „aby si mohli luxus realizovat v nemocnici. Na jeho slova reagoval současný ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), který odmítá dvourychlostní medicínu pro bohaté a chudé. Podle něho v současnosti nejméně ekonomicky náročná varianta odpovídá zdravotnímu stavu pacienta, a to je klíčové.

Heger s nim v podstatě souhlasí. To, co je dnes považováno za standard, je dle něho ta správná léčba. Určitou výjimku může tvořit například tzv. multifokální čočka, aby ta byla standardem, musí mít stát více peněz. Tato země dle něho bohužel nemá na vyšší standart. Do diskuze se následně zapojil důchodce Lacina, kterému je 72 let. Prodělal léčbu rakoviny prostaty, dle jeho slov ho obvodní lékař pozdě poslal na odborné vyšetření. „Když jsem byl na Bulovce, řekla mně doktorka, že jsem byl rizikový pacient, nejcennější co máme, je zdraví, vnášet podnikatelské prostředí do lékařství je nenapravitelná chyba,“ reagoval na Hegera. Řešením je podle něho progresivní zdanění.

Ministr Ludvík zmínil lék, který není hrazen, ale dovolí pacientům vydržet dvakrát více cyklů chemoterapie. Tento lék by se měl dostat do tzv. nadstandardu. Dnes není hrazen. Nemocnice ho dává ze svých prostředků. Ve zdravotnictví však musí být víc peněz. Šéf Svazu zdravotních pojišťoven Friedrich upřesnil, že ústava říká, že lidé dostanou tu péči, která je v rozsahu zákona. „Medicína se však postupně rozšiřuje, veřejné zdravotní pojištění nemůže zaručit občanům, že dostanou veškerou dostupnou léčbu,“ dodal.

Důchodce z publika následně představil svůj příběh. Byl na oční klinice v Ostravě, kde mu řekli, že ho nová čočka bude stát 50 tisíc a navíc s tím, že si lékař nejsou jistí, zda se pacientovi skutečně zlepší zrak. Divák nakonec zákrok zrušil a zrak se mu údajně zlepšil správnou životosprávou. Na jeho příběh hosté nereagovali. Ministr Ludvík zmínil, že náročnou onkologickou péči si dnes nezaplatí ani bohatí. Domnívá se, že kdyby se zavedly zdravotnické poplatky, zdravotnictví by to nechránilo. Problém vidí v nízkých platech.

Žitníková z Odborového svazu zdravotnictví zastupuje zdravotní sestry, dělnické profese. „Měli jsme dostat přidat 10 %, ve většině nemocnic je nedostali! Pečovatelky mají jen 12-13  tisíc hrubého!“ Ministr Ludvík na to reagoval, že jsme posledním východním zdravotnictvím na západě. „Máme nejvyšší zdravotní odvody, bereme hodně peněz od zaměstnanců,“ domnívá se. Systém zdravotnictví zde považuje za celkem efektivní. Řešením nedostatku financí ve zdravotnictví viděl důchodce Lacina v zavedení pouze jedné pojišťovny a zrušení úhradové vyhlášky.

Následně dostal slovo naštvaný divák. „Nemáme standardní péči, někde na obvodě dělá dostudovaný medik, co má mokrej diplom,“ začal se svým dotazem. Doktorka ho dle jeho slov zaměstná, vezme si volno. On se poté prý může trénovat na dětech metodou „pokus-omyl!“ Na diváka reagoval Heger. „To je nefér a sprosťárna! To je podlé napadání,“ ohradil se. Na problematiku nedostatku lékařů v některých oblastech reagoval šéf pojišťoven Friedrich. Dle jeho slov stát a pojišťovny nemají nástroj, jak přemístit lékaře do konkrétní rizikové oblasti. Musely by být zavedeny tzv. umístěnky.

Důchodce Lacinu následně zajímalo, kolik procent jedna zdravotní pojišťovna má v provozních nákladech? Friedrich mu odpověděl, že každá zdravotní pojišťovna má 3 % svého pojistného na provozní náklady, je to prý jeden z nejnižších nákladů. Na to reagoval divák Růžička z publika. Ten pokládá za ostudné, že rodina s nemocným dítětem musí sbírat víčka na jeho léčbu. Sídla pojišťoven považuje za honosná. „To jsou obchodníci s nemovitostmi, pojišťovny!“ rozčílil se.

Další rozhořčený občan reagoval vzápětí na ministra Ludvíka. „Byl jsem ve vašem impériu v Motole. To je něco podřadného, týden jsem nespal!“ sdělil svůj zážitek. Prý mu tam napsali mi tam protokol, na jehož základě musel přijet v sobotu v 18 hodin večer do soukromé kliniky na Barrandov. Nechápal, proč tam musel jet, na pohotovosti v Motole ho prý neošetřili hned. Měl „urvané koleno“. Na Barrandově musel čekat, sedělo tam údajně 47 nemocných lidí. Ludvík reagoval krátce. „Jestli mi řeknete, že v Motole jste měl podřadnou péči, tak to se ohradím.“

Občan Bušek zmínil případ dvouleté holčičky, léčené dva roky týmem odborníků, kteří si s ní prý nevěděli rady. Následně ji rodiče přivedli za terapeutem, za 30 korun pak byla zdravá. Po vyhnání parazita. Výkřikem, na který nikdo nereagoval, byl „dotaz“ další divačky. Dle ní se její sestřička neumí chovat. „Jestli bere málo, tak ať jde do bordelu si vydělat,“ pronesla.

Žitníková následně zmínila, co je hlavní problém zdravotnictví. Jsou to údajně rozdíly mezi nemocnicemi, někde berou sestry 35 tisíc, jinde 20 tisíc. Ministr Ludvík doplnil, že například sestra v Rakovníku bere o osm tisíc méně, než v Praze.  Slíbil, že vláda nalije do zdravotnictví 13 miliard a sestry dostanou o dva tisíce korun více.

Debatu přerušila hysterická divačka, která byla „ nařčena psychiatričkou“, následně zmínila její jméno, na což rázně reagovala moderátorka Jílková. Lékařka prý ve studiu není, divačka by tedy neměla zmiňovat její jméno. Poté se ozval občan Trčka. Dokud prý lidi budou dělat velké sbírky, tak se ministři zdravotnictví a pojišťovny budou vyhýbat tomu, aby se situace řešila. 

Ludvík uznal, že například sbírky na léčbu kmenovými buňkami jsou vyhozené peníze. Není to prý prokázaná léčba. Podle paní Vavřičkové z publika by peněz bylo dost, kdyby se dobře hospodařilo v jiných resortech, například v dopravě. Nadstandardy by vnímala jako „zlegalizovaný úplatek“. Na závěr debaty ministr Ludvík slíbil, že stát peníze do zdravotnictví bude dávat.

Diskuze: U Jílkové: Máme dnes jistotu, že nám bude u lékaře poskytnuta potřebná péče?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 2, poslední 10.05.2017 18:37 Vložte komentář

Zobrazeny poslední 2 komentáře. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Doporučujeme

Polsko je pod tlakem EU. Uprchlíky nechce

23.05.2017 15:04 Pravicová polská vláda je pod tlakem ze strany Evropské unie, aby konečně začala přijímat žadatele o azyl. Polsko totiž, spolu s Maďarskem, odmítlo přijmout jakékoli uprchlíků v rámci dohody z roku…

Sociální pojištění v kostce: Zaměřeno na absolventy a…

23.05.2017 12:16 S blížícím se koncem školního roku připravila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) leták Sociální zabezpečení - informace pro studenty . V deseti bodech v něm shrnuje základní informace pro…

Bylinky mají kouzelnou moc. Zkuste místo jedu sáhnout po…

23.05.2017 10:30 Bylinky patří po celá staletí do života lidí. Často rostou přímo v divoké přírodě, díky čemu jsou i snadno dostupné. Matka příroda nám jich rozdává do sytosti. Samozřejmě je však dnes můžete i…

Třídit baterie má smysl, jejich zpracování je stále…

23.05.2017 10:18 Díky novým metodám zpracování použitých baterií jsme dnes při recyklaci schopni ze 100 kilogramů baterií získat 65 kilogramů kovonosných surovin bohatých zejména na zinek, nikl, ocel, olovo a mangan.…

Související:

reklama

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky