Uprchlíci žijí v Evropě hůř než zvířata. Podmínky hraničí s vykořisťováním, stěžují si

Řecko je zahlceno uprchlíky, tamní úřady apelují na ostatní členské země Evropské unie, aby si některé z nich v rámci již schválených kvót převzaly. Jednomu z mála oborů, kterému migranti prospívají, je zemědělství. V něm totiž běženci bez dokladů působí jako levná pracovní síla. Novináři poukazují, že v mnoha případech jejich podmínky hraničí s vykořisťováním.

Diskuse: 7

Ilustrační fotografie
reklama
Konec světa? Informováno bude 12 vyvolených. A co zbytek lidstva? - anotační obrázek
Konec světa? Informováno bude 12 vyvolených. A co zbytek…

Faisal Razza a jeho skupina pákistánských migrantů-zemědělských dělníků běžně pracuje 10 hodin denně sedm dní v týdnu. Jejich práce je ale sezónní, takže se často přesouvají z místa na místo. Posledních pět měsíců žijí v okolí města Argon, které leží asi dvě hodiny od Atén. Už brzy se ale kvůli sběru jahod přesunou jinam.

V současné chvíli žijí v za hřbitovem u obce Poullakida. Polovina z nich žije ve starém kovovém nákladním kontejneru, druhá polovina v pokoji se střechou s vlnitého plechu, popisuje Will Horner, korespondent serveru Al Jazeera, který se zabývá monitorováním migrační krize v Řecku. K dispozici také mají malou místnost, kde je špinavý záchod a kde ze stropu trčí gumová hranice – sprcha.


„Deset mladých pákistánských mužů sedí schoulených v roztrhaných přikrývkách, mlčky zírají na své telefony. Jediný zdroj světla pochází z otevřených dveří. Další tři muži vaří oběd. Nemají sporák, jen oheň v kovovém sudu, jeho povrch dezinfikovali slanou vodou a vaří chlebové placky přímo na kovu,“ popisuje reportér. Pákistánec Amir Ali (25) se to snaží brát s humorem. „Je to jako vaření v 19. století,“ řekl směje. „Ani v Pákistánu takhle nežijeme, používáme plynové sporáky.“

Odhaduje se, že 90 procent námezdních dělníků pracujících v řeckém zemědělství jsou migranti. Zemědělské práce jsou pro ně často jedinou možností, když dorazí do Řecka a nemají ubytování, peníze nebo právní postavení. Razzaova skupina je jednou ze čtyř v obci Poullakida, kterou novinář navštívil. Spolu s výpovědí bývalých pracovníků - kteří jsou často ochotni mluvit otevřeně - vzniká depresivní obrázek o využívání a ponižování nedokumentovaných migrantů jako pracovní síly v Řecku, píše stanice.

Adnan Ahmed (20) pracuje pro Razzu po dobu tří měsíců. V Pakistánu působil jako kvalifikovaný zdravotník, do Evropy přišel v naději, že najde lepší život. Ale jakmile se ocitl v Aténách, byl v pasti kvůli uzavřeným hranicím – a neměl peníze, ani střechu nad hlavou. Vysvětluje, že pracovníci jsou lákáni k zemědělským pracím, protože tak prý získají peníze i teplou postel. „Než přijedete, všichni vám řeknou, že si vyděláte hodně a že budete moci posílat peníze rodině.“


Pákistánští pracovníci říkají, že dostávají 22 eur za 100 beden pomerančů, což obvykle odpovádá jednomu pracovnímu dnu, ale že částka se liší podle národnosti, protože třeba Albánci dostávají za stejný počet beden 28 eur. Nově příchozí pracovníci jsou často vyzýváni, aby přivedli přátele a příbuzné, je jim řečeno, že za nové osoby budou dostávat bonusy. Je jim však účtováno 50 eur měsíčně na osobu za ubytování a další přemrštěné částky za jídlo a dokonce i cigarety. Někteří pracovníci se tak brzy ocitnou v dluzích – peníze dluží svému zaměstnavateli. „Řeknou vám, že musíte pracovat, abyste jim vrátili peníze, které jim dlužíte. Ale je to velmi těžké, protože vám nikdy platí dost, nebo vám nedají dost práce,“ stěžuje si Naveed Ahmed. A není zdaleka jediný.

Ti, kteří se rozhodnou odejít, musí vše splatit. Většina se ale i přes špatné podmínky rozhodne zůstat, protože se bojí deportace. Pracovníci žijí často ve velmi špatných podmínkách ve skladech nebo provizorních přístřeších. „V Pákistánu i naše hospodářská zvířata žijí lépe než my v Řecku,“ říká Adnan Ahmed.

Mnoho pracovníků zanechalo práce v jiných zemích a odcestovali do Evropy. „Žil jsem v Malajsii po dobu 10 let a měl dobrou práci jako elektrikář,“ říká Imran Ahmed, bratranec Adnana Ahmeda. „Pak mi jednoho dne volal můj přítel z Německa a řekl, že hranice je otevřena a že bych měl přijít do Evropy.“ Teď však uvízl v Řecku. „Samozřejmě toho lituju, byla to největší chyba mého života," dodává.

Řecká ekonomika už deset let zažívá hospodářskou a sociální krizi. Když se zhroutila, životní úroveň se propadla, nezaměstnanost a chudoba dětí jsou obrovské. Země, ve které byla zavedena přísná úsporná opatření, se navíc snaží vyrovnat s bezprecedentním přílivem uprchlíků. Právě na migrantech teď ale tamní zemědělství silně profituje. „Zemědělství se stalo nejdynamičtějším odvětvím z hlediska vývozu, pokud jde o zaměstnanost,“ říká profesor Charalambos Kasimis, generální tajemník řeckého ministerstva zemědělství. „Vidíme například, že vývoz našich zemědělských výrobků rapidně vzrostl i v letech krize.“

Migranti v něm hrají velkou roli, často jsou ale doslova vykořisťováni. „Pákistánci, Bangladéšané jsou zde nelegálně, bez rodiny a samozřejmě jejich postavení je nižší, pokud jde o mzdy. A nemají žádná práva,“ říká Kasimis.

Diskuze: Uprchlíci žijí v Evropě hůř než zvířata. Podmínky hraničí s vykořisťováním, stěžují si

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 7, poslední 25.04.2017 14:14 Vložte komentář

Zobrazeno posledních 7 komentářů. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Doporučujeme

Daňové novinky 2018: Na zdravotním i sociálním pojištění si…

14.12.2017 10:38 Průměrná mzda poroste i v roce 2018, a tak si pojištěnci jak na zdravotním, tak na sociálním pojištění připlatí. Změny pojištěnce čekají i v rámci nemocenského pojištění. Novely zavádějí dvě zcela…

Předpověď počasí na noc a pátek 15. prosince

14.12.2017 10:27 Frontální vlna přejde přes naše území k východu a za ní k nám bude proudit chladnější vzduch od západu, informuje ČHMÚ.

Co obsahují sušené brusinky a banány? Ne vše, co se jako…

14.12.2017 10:10 Nejzdravější volbou je bezesporu konzumace čerstvých plodů. Když ale čerstvé ovoce není po ruce, může být to sušené vhodnou náhradou. Bohužel ne vše, co se jako sušené ovoce tváří, jím skutečně je.

České peněženky plní fotky partnerů, náplasti a rybí šupiny

14.12.2017 10:03 Nejen jako pouzdro na peníze a doklady vnímají Češi své peněženky. Kromě nutných platebních prostředků v nich najdeme třeba fotografie partnera a veškerých rodinných příslušníků, praktické náplasti…

Související:

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky