„Stát už každého šmíruje", padlo u Jílkové. Vyměníme bezpečnost za cenu ztráty soukromí?

Od začátku roku byl svět svědkem několika teroristických útoků. Kromě těch viditelných, jako byly například v Petrohradě nebo ve Stockholmu, však státy čelí novému typu útoků - v oblasti kyberprostoru. V současné době tak na situaci reagovalo i české ministerstvo obrany, které přišlo s novelou zákona o vojenském zpravodajství. Budou na základě novely moci zpravodajci číst i naše dopisy? Je bezpečnost vhodnou cenou za ztrátu osobního soukromí? O tom se diskutovalo v pořadu Michaely Jílkové Máte slovo.

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo
reklama

Do dnešního vydání pořadu Máte Slovo přišli diskutovat poslanec za hnutí ANO Bohuslav Chalupa, generál a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor, Mikuláš Ferjenčík z České pirátské strany, Štefan Šafár z iniciativy Digitální bezpečnost a soukromí, důchodce Miroslav Kulhavý a starosta obce Kravaře Vít Vomáčka. 

Debatu započal zástupce Pirátů Ferjenčík, podle něho je boj proti terorismu pouhou záminkou pro „šmírování občanů“. Dodal, že už nyní stát občany šmíruje. „Stát už každého šmíruje, všechny mobilní hovory si ukládá a uchovává se to půl roku,“ konstatoval. Stejná situace je prý i u e-mailů.  Na jeho nespokojenost reagoval poslanec za hnutí ANO Chalupa.

Podle něj to, co se dnes děje, je zcela podle zákona. Pokud by to bylo protizákonné, jsou zde nástroje, jak se bránit. Podle generála Šándora nejde o šmírování. „Nikdo se nekouká do obsahu toho hovoru,“ řekl. Podle něj je přirozeným faktem, že žijeme ve světě elektronické komunikace, ta nám pomáhá žít, ale zároveň jejím prostřednictvím zanecháváme elektronickou stopu.

Sorry jako, vy nám berete jednu svobodu za druhou

Šándor dodal, že není důvod k obavám ze strany státu, spíše ze strany některých soukromých firem, která mají podobné odposlouchávací mechanismy, jako stát. Na dotaz Jílkové, jaké firmy, Šándor odpověděl, že jde o praktiky některých byznysových společností. Starosta Vomáčka se po celou debatu vyhraňoval vůči poslanci Chalupovi za hnutí ANO.

„My jsme vás volili, sorry jako, a vy nám berete jednu svobodu za druhou,“ vyhranil se Vomáčka. Ke kritice se následně přidal i Pirát Ferjenčík. „Vy si myslíte, že lidi v publiku jsou teroristi a proto je šmírujete!“ nedal se odbýt. Chalupa se Ferjenčíka zeptal, zda byl vůbec někdy šmírovaný, když to tvrdí. Poslanci podle něho důsledně kontrolují, zda jsou odposlechy podle zákona.


Generál zmínil, že bez ohledu na novelu zákona bude moci tajná služba vstoupit do obsahu jednotlivé komunikace pouze s povolením soudu. Poslanec Chalupa se následně snažil vysvětlit celý mechanismus obrany proti kybernetickým útokům.

Na základě určitých vzorců kybernetických útoků budou tajné služby sledovat, zda se podobný vzorec nevyskytne v Česku, pokud by se tak stalo, předá informaci Bezpečnostní radě státu, která následně přijme opatření. „Pokud nezabráníme takovému útoku, může nám bouchnout chemička,“ uvedl příklad.

Podle pana Valicy z publika probíhá válka mezi státy v kybernetickém prostoru už několik let, útoky jsou směřovány zejména na kritickou infrastrukturu, vodní a energetické zdroje. Podle důchodce Kulhavého je novela zákona prvním krokem, jak splnit závazek členství v Severoatlantické alianci NATO. Tím je vytvoření centra kybernetické obrany, které stále nemáme.

Tazatel z publika se podivoval nad tím, co vlastně hnutí ANO dělá proti terorismu. Vážnější hrozbou než kybernetické útoky je prý například najíždění teroristů kamiony mezi dav lidí. Podle experta na počítačovou bezpečnost Šafára je skutečným záměrem novely skutečně sledování lidí, prostřednictvím tzv. metadat. Ferjenčík zmínil také vážné obavy o to, koho rozvědka a tajné služby mohou sledovat. V této souvislosti zmínil sledování bývalé manželky Petra Nečase jeho milenkou, tehdy Janou Nagyovou.

Následně dostal prosto muž z publika, který líčil svoji příhodu ze Švýcarska, kde mu údajně tajné služby prohledali zabezpečenou skříňku s osobními věcmi. Zmínil, že je spokojený se systémem kamer, které jsou v Česku. Šándor zcela nechápal, co tím chtěl muž říct. Další muž z publika se ptal, proč vojenské zpravodajství namísto sledování virtuálního prostoru nedá sondy před elektrárny, nebo přímo vojenské jednotky.

Poslanec Chalupa mu opáčil, že je potřeba umísťovat sondy pouze na páteřní cíle. „Říkáte, že by to měli hlídat vojáci, šel byste na vojnu?“ dotázal se tazatele Chalupa. „Já mám modrou knížku“, odpověděl tazatel. Chalupa mu odvětil, že i když máme armádu o 22 tisíc mužích, není možné, aby hlídali každý objekt na páteřních cílech.

Pamatuje se na sebevraždu Karla Svobody? Fotky zneužila policie

Další pan z publika zdůraznil, že obrana, jak je také koncipována v novele, je obranou proti vnějšímu napadení, proti útokům zvenku, nemá ohrožovat a šmírovat občany. Starosta Vomáčka však podotkl, že on sám má obavu, jací lidé budou na straně státu bezpečnost hlídat. „Mám strach. Pamatujete si, když se Karel Svoboda zastřelil?“

Podle něho to byli právě zástupci státu, kteří následně prodali bulváru fotografie z místa činu. Podle Chalupy bychom pak tedy rovnou mohli odzbrojit policii. Sám prý nikdy neměl při používání mobilního telefonu obavu, že by ho snad někdo sledoval.

Důchodce Kulhavý na závěr dodal, že i když s obranou proti kybernetickým útokům souhlasí, jde mu o maximální zabezpečení proti zneužití. Všude je však lidský faktor, a to dává zneužití šanci. Jeden z posledních tazatelů z publika položil otázku, zda existuje nějaký plán, jak monitorovat komunikaci v mešitách, kde osoby sedící na kobercích tlumí hlas. Šándor reagoval stručně tím, že to, že je někdo v mešitě, automaticky neznamená, že dělá něco špatně.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky