Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dnes začne oficiální dvouletá lhůta pro brexit. Co všechno mu předcházelo?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Britský velvyslanec při Evropské unii Tim Barrow dnes odevzdá předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi oficiální dopis, kterým Spojené království oznámí svůj záměr vystoupit z EU. Začne dvouletá lhůta, během které budou Británie a EU vypořádávat všechny vzájemní závazky. Co vše ale dnešnímu dni předcházelo?

20. února 2016 - Britská vláda na svém mimořádném zasedání v Londýně rozhodla o tom, že se referendum o setrvání Spojeného království v Evropské unii uskuteční 23. června 2016.

23. června 2016 - Britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení své země z Evropské unie. Předsedkyně volební komise Jenny Watsonová na radnici v severoanglickém Machestri uvedla, že potvrzuje celkově 33.577.342 odevzdaných hlasů. Z nich 16.141.241 bylo pro setrvání Británie v EU a 17.410.742 pro vystoupení z unie. Zbývajících 25.359 hlasů bylo neplatných.

Za tzv. brexit hlasovalo 51,9 procenta zúčastněných voličů, pro setrvání Spojeného království v EU se jich vyslovilo 48,1 procenta. Účast na referendu dosáhla 72,2 procenta registrovaných voličů. Vystoupení z EU získalo většinu hlasů v Anglii a Walesu, zatímco opačný tábor zvítězil ve Skotsku a v Severním Irsku.

11. července 2016 - Theresa Mayová byla zvolena novou předsedkyní britské Konzervativní strany a stala se novou premiérkou Británie.

13. července 2016 - Britský premiér David Cameron se rozloučil s rezidencí na Downing Street a s manželkou a třemi dětmi navštívil královnu v Buckinghamském paláci, které oficiálně předal svou rezignaci. Buckinghamský palác potvrdil, že královna Alžběta II. demisi Camerona přijala a do královského paláce nová předsedkyně Konzervativní strany Theresa Mayová, kterou královna pověřila sestavením nové vlády.

24. ledna 2017 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že vláda premiérky Mayové musí získat souhlas parlamentu, než spustí proces odchodu Spojeného království z Evropské unie, tedy brexit. Rozhodnutí soudu donutilo vládu, aby předložila příslušný návrh zákona v parlamentu.

8. února 2017 - Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dali vládě zelenou, aby spustila proces odchodu Spojeného království z Evropské unie na základě článku 50 Lisabonské smlouvy. Poslanci po třídenní rozpravě poměrem hlasů 494 k 122 schválili návrh zákona o notifikaci vystoupení z EU, kterým Británie spustí dva roky oficiálních jednání o svém odchodu z Unie.

1. března 2017 - Sněmovna lordů schválila dodatek k zákonu o brexitu, který chrání práva tří milionů občanů Evropské unie žijících v Británii. Schválení dodatku horní komorou britského parlamentu znamená, že vláda bude muset do tří měsíců po zahájení brexitu předložit návrhy na zaručení práv občanů EU žijících v Británii. 7. března 2017- Horní komora britského parlamentu schválila další dodatek k návrhu zákona, kterým se spustí formální jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Požaduje v něm, aby konečnou dohodu mezi Londýnem a Bruselem schválily obě komory parlamentu. 

13. března 2017 - Britský parlament schválil v původní podobě návrh zákona o brexitu. Stalo se tak poté, co horní komora parlamentu, tedy Sněmovna lordů, netrvala na dvou dodatcích, které do zákona prosadila a Dolní sněmovna je krátce předtím zamítla. Premiérce Mayové to umožňuje iniciovat článek 50 Lisabonské smlouvy.

16. března 2017 - Královna Alžběta II. schválila návrh zákona umožňující Británii zahájit proces odchodu z Evropské unie. Z návrhu se tak stal zákon.

29. března 2017 - Britský velvyslanec při Evropské unii Tim Barrow dnes odevzdá předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi oficiální dopis, kterým Spojené království oznámí svůj záměr vystoupit z EU. Začne tak oficiální dvouletá lhůta pro brexit.

Témata:  Brexit Velká Británie ekonomika

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy