Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak dopadne nový zákaz EU? Amalgámové plomby nic nenahradí

Zubaři, ilustrační fotografie
Zubaři, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropská unie nařídila, aby se v unijních zemích přestaly používat amalgámové plomby, které pojišťovny v plné výši proplácí. Zubní lékaři ale adekvátní náhrady k dispozici nemají a pokud ano, jsou natolik drahé, že je pojišťovny nezaplatí. Stomatologové proto navrhují, aby si náklady za léčbu zubních kazů každý hradil sám.

Nové nařízení, které podpořili poslanci Evropského parlamentu, omezuje používání rtuti, která nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Zákaz používání rtuti se týká nejen výrobků, ale i těžby zlata a při průmyslových procesech. Legislativa se mimo jiné týká právě zubařů, kteří by měli postupně přestat používat amalgámové plomby.

Zubařů by měli tyto plomby přestat používat do roku 2030, protože právě zubní amalgám je jedním z hlavních zdrojů znečištění rtutí a každý rok se v EU při práci zubařů do ovzduší uvolní 18 tun emisí rtuti a do vody 16 tun. Hračkou není ani odstraňování starých amalgámových výplní. 

Problém zřejmě čeká i zdravotní pojišťovny. Češi totiž mají ze zákona nárok na jednu plně hrazenou plombu a ta amalgámová byla bezesporu nejlevnější. Jakou alternativu místo ní zvolí ale zatím neví, a stejně tak netuší ani stomatologové.

Amalgám nic nenahradí, zatím

"V současné době není k dispozici materiál, který by plnohodnotně nahradil amalgám. Jediný materiál, který se blíží vlastnostem a odolnosti amalgámu, je takzvaná zlatá tepaná inlay. Jde o tenké zlaté fólie, které se speciálním nástrojem vyklepou do vyvrtané díry v zubu," uvedl pro EuroZprávy.cz prezident České stomatologické komory Pavel Chrz.Problém je v tom, že takovou výplň ale žádná zdravotní pojišťovna nezaplatí. Stomatologická komora proto uvažuje o alternativní náhradě, podle Chrze ale žádná nedosáhne kvality amalgámu a zcela jistě bude finančně náročnější.

Problematika zubních plomb bude ležet i na bedrech poslanců. Ti totiž rozhodnou o tom, jaký materiál nahradí amalgám. Žádná jednání ale zatím nebyla zahájena.

Za zuby si Češi mohou sami

Podle Chrze je jedním z řešení úhrada plné ceny plomby ze strany pacienta. "Česká stomatologická komora bude i nadále prosazovat, aby léčba zubního kazu byla vyřazena z veřejného zdravotního pojištění, protože ani ručně míchanou amalgámovou výplň nehradí zdravotní pojišťovny v takové výši, aby úhrada pokryla alespoň náklady a zubní kaz je prokazatelně onemocnění, kterému lze předcházet správnou ústní hygienou a zdravými stravovacími návyky," uvedl pro EuroZprávy.cz.

Přesto se Chrz nedomnívá, že by zákaz ze strany Evropské unie byl relevantní. Škodlivost amalgámu na lidský organismus podle něj zatím žádné studie neprokázaly a nedomnívá se, že zubní lékaři v ČR patří mezi významné znečišťovatele životního prostředí rtutí.

"Již více než deset let, daleko v předstihu před nařízením Evropské komise, jsou zubní ordinace v ČR povinně vybaveny odlučovači amalgámu. Zákaz amalgámu považujeme za výsledek masivních kampaní ekologických aktivit a pravděpodobně také úspěšného lobbingu výrobců a prodejců alternativních materiálů," dodal.

Témata:  zubaři zdravotnictví EU

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy