Je Česko odpadkový koš Evropy? Stejný obal, jiné složení. U Jílkové proběhla ostrá diskuze

V pořadu vystoupili ministr zemědělství Marian Jurečka, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikoška, ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko Vratislav Janda, zákaznice nakupující v Německu Stanislava Kanamullerová a obchodník Pavel Dufek.

Jurečka hned v úvodu pořadu uvedl, že je potřeba rozlišovat mezi jednotlivými druhy potravin. V případě lunchmeatu, který má stejný obal v českém a německém obchodě, má v obou zemích jiné hodnoty nebo ceny. Podle něj je tedy spotřebitel klamán.

Mikoška tvrdí, že na českém trhu je 60 tisíc druhů potravin. Testovalo se ale pouze 60 druhů výrobků, a z nich se zjistilo, že u jedné třetiny je rozdíl ve složení nebo v chuti ve srovnání s Německem. Proto se ptá, jestli jde o reprezentativní podklad k tomu, aby se tvrdilo, že u nás jíme výrobky horší kvality než v jiných zemích.

Podle paní Kanamullerové se Jurečka probudil jako šípková Růženka. „20 let jezdím do Německa, když vezmu jogurt, který kupuji v Německu a v Česku, jak je možné, že je tam rozdíl v kvalitě. A máme tu navíc nehorázné ceny,“ upozornila. „V Německu koupím kotletu, 3,99 euro, a je to řízek. Tady koupím pět kotlet, mám tam centimetr vody a ten řízek skoro nevidím. Jak je to možné?“ ptá se.

Janda tvrdí, že Jurečka toto téma řeší už dva roky. Důležité ale podle něj je, že různě v Evropě lze koupit různé zboží rozdílných kvalit a cen. Následně přiznal, že Nescafe Gold má jiné složení v Česku, než například v Německu, ale stejné jako ve Švýcarsku.

Mikoška následně podotkl, že v některých testech zákazníci preferují český produkt, například v případě jogurtu firmy Danone. „My to téma řešíme od roku 2015. Ale posunuli jsme se výrazně dál za poslední rok a půl,“ uvedl na pravou míru Jurečka s tím, že celá věc se řeší na úrovni Evropské unie.

Janda pro změnu zmínil, že tyčinka Kit Kat se prodává na celém světě se stejným složením, až na jednu výjimku, kterou je Velká Británie. Podle Jandy tam mají jiné chutě a chtějí v ní karamel. Dufek ale vidí problém ne ve složení, nýbrž v ceně. Řada lidí totiž nakupuje pouze v akcích a ve slevách. Kanamullerová zase zmínila, že se kvalitní české maso a mléko vyváží do zahraničí.

Jurečka ale svaluje vinu na řetězce. „Obchodní řetězce mnohdy nakupují české a německé máslo za stejnou cenu, na to české ale uvalí vyšší marži. Jak s tím my máme bojovat?“ dotázal se. Divačka z publika z potravinářské komory dodala, že české máslo je opravdu skoro nejdražší. Mikoška to ale považuje za manipulaci a tvrdí, že prodejci nekalkulují s fixními cenami, ale s procenty. A čím dražší zboží, tím vyšší marže prodejců.

Klanica upozornil na další problém, a sice reálné složení výrobku. Podle něj totiž někdy neodpovídá tomu, co je skutečně uvnitř obalu. Vysvětluje si to zejména cenou. „To, že se dražší složka nahradí tou levnější má pozitivní efekt na zisk,“ dodal. Janda ale dodal, že toto jednání je trestné a problém je někde úplně jinde.

Agrární analytik z publika nepopírá, že se spotřebitel řídí cenou, tvrdí ale, že Češi nejsou patrioti, proto nenakupují, respektive nepromují české výrobky. Jiný divák ale zmínil, že čeští zemědělci brečí, že u nás nemohou své výrobky prodat, a proto je vyváží.

Mikoška tvrdí, že potraviny jsou podle statistik Eurostatu v Česku oproti Německu až o 22 procent dražší. Kanamullerová dodala, že nejen, že jsou jinde potraviny levnější, ale i kvalitnější, a to je celý problém. Jurečka však tvrdí, že v Česku jsou kvalitní domácí potraviny, je ale potřeba nakupovat ty s patřičným označením.

Agrární analytik z publika zmínil, že podle statistiky Eurostatu máme páté nejlevnější potraviny v Evropské unii. „Dostáváme se ale do situace, kdy za některou cenu nelze výrobek vyrobit, tudíž je potřeba snížit jeho kvalitu,“ dodal. To potvrdila i divačka z potravinářské komory. Jurečka dodává, že obchodní řetězce výrazně přispívají k tlaku na snížení kvality.

Janda si myslí, že český spotřebitel sice chce kvalitu, ale za nižší cenu. Podle Jurečky obchodníci výrobce zneužívají a rozdíl mezi českými řetězci a německými je diametrální, co se jednání o cenách týče. Dufek se domnívá, že je to proto, že řetězcům chybí konkurence, protože maloobchody téměř zanikly. Tam je ale podle Jurečky problém například v logistice.

Jurečka také tvrdí, že pokud má výrobek stejnou grafiku, stejný obal, tak jiné složení napříč Evropou neočekává. Diskuze se poté stočila opět k obchodním přirážkám, kterou každý uváděl rozdílnou. Až divačka z publika uvedla, že ani daňový úřad ani není schopen dohledat, kolik vlastně výrobek skutečně stojí. Problém je i v DPH u potravin, které je v Česku 15 procent, zatímco v Německu je sedmi procentní. „A kde vezmeme ty příjmy jinde?“ ptá se Jurečka.

Podle něj je potřeba se zaměřit na kvalitu, kterou ale zákazník neuvidí, pokud se bude zaměřovat na zboží v akcích. Divák z publika ale v reakci uvedl, že na to řada lidí nemá čas, aby se v obchodě probírali každým zbožím, které nakupují. Na to Jurečka opět reagoval slovy o označení potravin symbolem české kvality, které jsou za dobrou cenu. „Co je pro Vás jako pro ministra zemědělství dobrá cena? Vysvětlete to dělníkovi,“ obořila se na něj Kanamullerová.