Česku chybí desítky tisíc zaměstnanců. U Jílkové to vřelo kvůli zaměstnávání cizinců

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, prezident Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Weisner, ředitel odboru analýz a informací Úřadu vlády Michal Pícl, zaměstnavatel 150 lidí Miloslav Meloun, řidič autobusu David Štěrba a zaměstnavatel z Prahy Michal Tung spolu diskutovali v pořadu Máte slovo o zaměstnávání cizinců v Česku.

Podle Středuly záleží v případě zaměstnávání zejména na kvalifikaci uchazečů o práci a výši mzdy. „Pokud byste dávali peníze místo na ubytování a školení cizinců na mzdy, vypadalo by to jinak,“ reagoval Štěrba. Tung ale oponuje a tvrdí, že řada cizinců u nás pobývá už několik let a s jazyky, resp. se zaměstnáním nemá problém.

Podle diváka z publika chybí trhu práce zejména řemeslníci a vyučení pracovníci. „Co jste vy odboráři dělali proti tomu, když bylo zrušeno 108 učilišť, zdravotní školy a další?“ naštval se divák. Další divák ale podotkl, že debaty o tom, že nejsou řemeslníci, jsou nesmyslné. „Zásadní je, že nejste schopni přitlačit ministerstva tak, aby se vyučovalo, co je potřeba,“ dodal.

Kvalifikace versus mzda

Pícl vyjmenoval několik aktuálních poptávek a podotkl, že na řadu z nich není potřeba nijak zvláště vyškolené zaměstnance. Podle něj na to vláda zareagovala například programem na dojíždění do práce, musí se ale přidat i zaměstnavatelé, protože lidé u nás jsou.

„Potřebuju soustružníka, potřebuju zámečníka, já nevím, jak to probíráte na úřadě,“ vstoupil do diskuze Meloun. Podle Středuly je ale situace jiná a pro zaměstnávání cizinců jsou u nás dokonce dva režimy. V prvním režimu lidé jsou, zaměstnavatelé jim ale nenabízí dostatečnou mzdu. Druhý režim podle něj nabízí levnější pracovní sílu, ale nekvalifikovaných lidí.

 I on následně vyjmenoval několik nabídek na pracovní místo, kde je potřeba aktivní znalost čínštiny, avšak za 12 nebo 15 tisíc korun. „Co nás uráží? Švédská firma si na severní Moravě stěžuje, že jí lidé nechodí do práce. Ta firma nabízí ženám 13 tisíc korun hrubého,“ vysmál se Středula firmám, které nabízí schválně nízké mzdy proto, aby mohly využívat cizince.
 
Podle Weisnera to není pravda, protože jde o jednotlivé obory činnosti. „Já znám tisíce Čechů, kteří pracují za minimální mzdu a nestačí jim ani na základní potřeby,“ přidal se Štěrba. Tung ale tvrdí, že jde o ekonomický trh a svou roli hraje i trend, kdy lidé z Česka utíkají do zahraničí.

Do debaty se vložila divačka, která pracuje jako řidička tramvaje. Popsala svou zkušenost z výběrového řízení, ze kterého několik uchazečů odešlo s tím, že budou raději pobírat dávky. „Pořád jsou ta místa volná. Pořád dopravní podnik nabírá,“ naštvala se. Na to zareagoval Štěrba s tím, že povolání řidiče je nebezpečné a že divačka nezná právní a technické předpisy. „Udělala jsem kurz bezpečnosti práce, jsem osoba způsobilá, vím, o čem mluvím a vím, jaká ta práce je,“ oponovala mu divačka.

„Já vám můžu poblahopřát, protože jste překročila několik hranic. Naučila jste se Česky, zvládla jste odjet ze země, našla jste si práci,“ přidal se Středula. „Tak proč v tom bráníte jiným?!“ reagovala podrážděná divačka. Podle Středuly nikdo nikomu v ničem nebrání, problém ale vidí ve mzdách. „Poptávají se lidé, kteří nemají vysoké nároky na mzdy,“ dodal. Podle divačky to ale není pravda a v dopravním podniku pracují lidé z celé Evropské unie.

Lidé za 11 tisíc pracovat nebudou

Další divák, předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter, uvedl, že chybí tisíc svářečů a stovky dalších zaměstnanců a neví, kde je má vzít. „Pan Středula lže! V Otázkách Václava Moravce řekl, že lidé co sem přišli jsou jen kriminálníci!“ okřikl dále Středulu. Podle Pícla je nemožné dostat do práce lidi, kterým se nevyplatí pracovat za 11 tisíc, a měli by se zaměstnavatelé více podílet na snížení nezaměstnanosti.

Další problém je v případě dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Vláda je podle Středuly pouze opatrná v zaměstnávání cizinců, počet dlouhodobě nezaměstnaných ale podle něj klesá. Podle diváka z publika je řada dlouhodobě nezaměstnaných sociálně slabších a očekával by vyšší součinnost ze strany úřadů, neboť lidé nemají peníze například na rekvalifikace.
 
Pícl ale připomněl, že rekvalifikace jsou hrazeny z dotací. „Pokud jde například o řidiče osobních aut skupiny B, to nehradí žádný program, to si musí zaplatit“ reagoval na Pícla divák. Podle Štěrby je v případě řidičů i problém velké odpovědnosti za málo peněz.

Chyba je ve školství?

Weisner se domnívá, že řešením by mohla být reforma školství. Podle Středuly se v 90. let zrušilo učňovské školství, protože zaměstnavatelé ho tehdy nepožadovali. Nyní je ale potřeba, aby lidé získávali na učňovské práce praxi, a to někdy až několikaměsíční. Tung v tom ale problém nevidí, jeho firma totiž může rekvalifikaci žadatelům o práci zaplatit.

Středula vytáhl čísla Českého statistického úřadu a upozornil, že i cizinci chtějí dělat za vyšší mzdu. „Tu si nestanovují sami, tu nízkou mzdu jim dává zaměstnavatel,“ upozornil. Další divák zmínil příklad podnikatele, který dává lidem na hodinu 63 korun hrubého, přitom bere dotace ve výši zhruba 13-18 tisíc na jednoho zaměstnance. Tomu ale Weisner nevěří.
 
Další divák upozornil na vietnamskou večerku, kde lidé pracují 12-15 hodin denně. „To je využíváte ty zaměstnance?!“ naštval se. Podle Tunga ale jde v těchto případech o rodinné podniky, kde lidé obětují svůj vlastní čas, aby mohli mít pracovní dobu co nejdelší.

Divačka pracující pro vietnamskou komunitu v Česku uvedla, že Vietnamci si váží věcí, které Češi považují za běžné, například neplaceného školství. „Vietnamec pracuje proto, že za něj ty základní životní potřeby stát nezaplatí,“ dodala. Podle Středuly jde ale pouze o to, jak se dotyčný chová, přesto nesouhlasí s tím, aby do Česka jezdila další pracovní síla. „To nemá žádnou logiku,“ dodal.

Žít z dávek se nedá? "Almužny!"

Podle Weisnera dochází k zaměstnávání Ukrajinců proto, že čeští zaměstnanci nejsou. „Požadovali jsme do našich podniků šičky a za 11 tisíc nikde nejsou,“ dodal. Winter se přidal a upozornil na české firmy, které jsou nuceny propouštět zaměstnance. „Nesedí mi, jak zaměstnavatelé říkají, že mají moc zakázek, tak proč by propouštěli?“ ptá se Pícl.

Středula se následně pustil do Weisnera za to, že poptává na třísměnný provoz šičky za 11-13 tisíc. Weisner ale opáčil, že nabízí takové mzdy, jaké jsou v daném oboru běžné. Divák z publika se poté zeptal, proč nemůže 400 tisíc nezaměstnaných lidí sehnat práci? „Proč jsou takové podmínky, že se nemůžou zaměstnat? Proč potřebují středoškolské vzdělání i na to, aby mohli dělat úklid?“
 
„Jak velkou berou podporu na tom Úřadu práce?“ zeptal se Meloun. „Almužny!“ naštval se divák. „Tak proč nepřijmou některou z nabídek na práci?“ reagoval Meloun. „Tím by se měla zabývat vláda,“ opáčil divák. Další divačka uvedla, že v Česku je cena práce nízká a zaměstnávání cizinců nic nevyřeší.

„Pracovala jsem ve firmě, kde jsem dělala za 55 korun na hodinu. Žádná Češka by v tom nepracovala. Ty pracovní podmínky nejsou dobré,“ uvedla jiná divačka z Ukrajiny. Podle dalšího diváka není možné pracovat za takovou mzdu. Pícl ale dodal, že cizinci jsou na rozdíl od Čechů ochotni jít pracovat za takové mzdy, přesto by rád, aby se ta situace změnila. Středula následně přiznal, že je potřeba zvýšit životní úroveň Čechů, poctivou prací se ale nezvýší.