DISKUZE K ČLÁNKU

Zažijeme při umírání pocity klidu nebo děsu? Lidé, kteří přežili vlastní smrt, znají odpověď

Lidé, kteří přežili klinickou smrt, často popisují, že se jim před očima promítl celý život. Výjimkou nejsou ani pocity naprostého klidu a míru. Jestli je to ale skutečně pravda se pokusili zjistit lékaři z izraelské nemocnice.

 zpět na článek přehled všech diskuzí
Diskuze u tohoto článku již byla uzavřena. Využijte k diskuzím naše další články.

Nejlepší názory

» buditel (Hlasovali 2 lidé) 20.04.2017 17:52
smrt je smrt,konec všeho dobrého i zlého… »
» Dagmar N. (Hlasoval 1 člověk) 21.04.2017 01:00
Nebudu se vyjadřovat k prožitkům lidí; lidský… »
» Prófa (Hlasoval 1 člověk) 21.04.2017 15:14
No když jsem šel na operaci, tak jsem taky musel… »

Zobrazit příspěvky: Podle vláken Podle času

  • ledrad

    ledrad

    194.228.32.XXX
    Těžký život mají od nepaměti chudí ,byli byti ponižovány a pojmenováni chátra,lůza sebranka a jinými jmény ,nejdříve jim na pomoc vyšla chytrá církev se vzorem a pánem nás všech Ježíšem .Učili je k tomu,že úcta k bohatým je na prvním místě pokora ,dokonce ve Skotsku měl pán po snatku dělníka právo první noci s jeho manželkou.Velký Ježíž trpěl na kříži a vy pokud chcete po smrti do nebes musíte v pozemském životě trpět a pokorně snášet bolest i utrpení poté se s chutí zakousl do pečeného masa a zapil jej vínem.Měl jsem 3X komat ,klinickou smrt,nejdéle asi kolem 80.minut.1x při bourání střechy kdy se podemnou probořil strop,o rok později spadl se střechy trám přímo na mou hlavu a po třetí jsem zdemoloval Škodovku tak,že byla zmačkaná jako na lisu.Průběh byl vždy stejný ,rána a v tu ránu jsem ležel na zemi a měl otevřené oči ,viděl jsem co se děje a hned letěl tunelem ,kolem byli černé mraky a na konci tunele světlo !!! Byla to tak obrovská rychlost ,že mě první napadlo ,že stejně až dopadnu musím se zabít,pískalo mě v uších a čekal zda prasknou bubínky.Také mě napadlo,poněvadž vesmír je můj obrovský koníček ,že letím tak zvanou červý dírou zkratkou v relativním času.Náhle jsem dopadl kdesi uprostřed louky ,byla krásně zelená a nebyla vysoká ,měla nádhernou vůni,jinou než ta pozemská.V dálce jsem uslyšel zvon,šel jsem blíž k vesnici a skutečně zvon vyzváněl jako u nás.Teprve ted jsem si uvědomil ,že nemám nohy ani ruky ,tělo jsem nic jen duše proradná ne já stím nesouhlasím a utíkal jsem zlatým obilím k lesu ,ne chci se vrátit ,je to podvod ,náhle jsem nad sebou uviděl mého otce a další lidi co byli na stavbě,člen záchrané služby mě dal zrcátko k ústům a povídal,,Je poněm zakryjte ho nemá tep a v dechu také nic.Otec vzal plný kýbl s vodou a celý na mě vylil,,Lojzo to už je pozdě mu už nikdo nepomůže,pane ošetřovatel prosím Vás vemte ho do nemocnice .Nevím na co, tep žádný ,v dechu nic zavolejte pohřebáka nazdar a odjel.Otec si mně vzal na kolena a silně plakal,nemohl jsem pořád nic vyslovit i když jsem vše dobře slyšel .Najednou mnou projela jakási nová energie ,jakobych se sám dobil a spravil .Zavolal jsem tatínku ,tati já se vrátil ,otec málem omdlel a nejméně minutu nebyl schopen slova ,tomu nemohu uvěřit.Závěrem jen ještě větší horor na operačním lůžku kdy i lékař konstatoval smrt ale to a další mé poznatky příště ,nevěřím na reinkarnaci ale vím již dobře ,že naše duše je nesmrtelná a je možné ,že se v relativitě časoprostoru vrátíte do doby kterou jste již prožili,duše nemá mozek jen vzomínky ,proto se nám někdy zdá,že již jsme něco podobného zažili,ted zavřete oči a přemýšlejte nebudu Vás rušit.

    + 1 / − 0

    ohodnotit kladně záporně

    Nahlásit
  • Prófa

    Prófa

    147.231.29.XXX
    No když jsem šel na operaci, tak jsem taky musel podepsat nějaké ty věci, které, kdyby operace nedopadla dobře, člověk již z onoho světa nevyřídí. Když mi dávali narkózu, tak jsem byl příjemně oblben a pěkně jsem usnul, no a probudil jsem se na AROu. Pokud bych dopadnul jako manžel mé kamarádky, dej mu Bůh věčnou slávu, tak bych se místoo na ARO probudil v jiném světě, ale poslední pozemská vzpomínka by byla, jak jsem byl oblben narkózou

    + 1 / − 0

    ohodnotit kladně záporně

    Nahlásit
  • Dagmar N.

    Dagmar N.

    90.178.157.XXX
    Nebudu se vyjadřovat k prožitkům lidí; lidský mozek je obdivuhodný orgán a stále není stoprocentně probádaný. Spíše ale uvažuji o tom, jestli formulace "přežili vlastní smrt" je logická. Představme si, že sedíme v letadle letícím z Prahy do Říma. Kilometr před Římem to pilot z nějakého důvodu otočí a letí jinam. Mohl by pak někdo z toho letadla tvrdit, že BYL v Římě a že to tam vypadalo tak či onak? Nemohl - protože do Říma nedoletěl! A není to podobné s těmi do života navrácenými lidmi? Kdyby je postihla smrt, byli by definitivně mrtví. Oni ale byli pouze ve stavu BLÍZKÉM smrti, možná HODNĚ blízkém, nicméně smrti nepodlehli. Takže ať už měli prožitek jakýkoli, vnímali to svým, stále živým, mozkem. A jak funguje mozek v takovém stavu, to už je jiná otázka. Vůbec nepopírám, že ti lidé ty prožitky měli...ale rozhodně nezemřeli.

    + 1 / − 1

    ohodnotit kladně záporně

    Nahlásit
  • MilosF

    MilosF

    88.146.198.XXX
    Prožitkům uváděným v článku nevěřím, stačí když se podívám na díly "věřte nevěřte" a stačí mě to. Jde o to, že žádný z vědců, kteří se tímto šetřením zabávali nemají žádnou možnost si ověřit, pravdivost údají uváděných těmi lidmi. Je to jako u snů, některé jsou z prožitých událostí, ale já většinou mám sny, které jsem ve skutečnosti neprožil. Je to pouhopouhá fantazie. Za tyto průzkumy jsou zbytečně vyhazovány peníze, protože nemají žádnou vypovídající hodnotu.

    + 0 / − 0

    ohodnotit kladně záporně

    Nahlásit
  • Wasabi K.

    Wasabi K.

    85.207.21.XXX
    Když mamka dostala infarkt tak mi řekla že si jen pamatuje jak ji lehce pršelo na tvář spíše mrholilo a to je vše, ale že ji nic nebolelo, bylo jí prý dobře po tom ale nic, žaden život před očima nic prostě se dívala na nebe a tot vše. Když se probrala tak me nepoznala a všemu se divila, ale naštěstí ted je v pořádku.

    + 0 / − 0

    ohodnotit kladně záporně

    Nahlásit
  • ´jiricek

    ´jiricek

    81.200.56.XXX
    Přežila jsem vlastní smrt.Po následné resuscitaci si nic nepamatuji.Jen těsně před smrtí jsem měla strašlivý strach z toho že umírám.Pamatuji si,že jsem bolestí křičela,že nechci umřít a naprosto nepředstavtelnostou bolestí jsem válela sudy po po pokoji.Probrala jsem se po 3/4 hodině v sanitce,kterámě vezla z Tábora do Českých Budějovic.Vřelý dík pro Dr. Kratochvíla,který mi zachránil život.





    + 0 / − 0

    ohodnotit kladně záporně

    Nahlásit
  • buditel

    buditel

    90.181.102.XXX
    smrt je smrt,konec všeho dobrého i zlého,nekonečno, nevědomí,tma,všechno navěky a napořád skončeno,mrtví neví že žili co dělali,neví že existovali..všechna utěšelská jablíčka všech možných náboženství posmrtném životě ,znovuzrození a převtělení jsou jen hlouposti smrt je konečná ,věčná a to nejlepší ...

    + 2 / − 0

    ohodnotit kladně záporně

    Nahlásit
    • Blanka S.

      Blanka S.

      81.201.48.XXX
      asi máte pravdu, ale je trošku chlácholivé, že se třeba se svými blízkými někde setkám 21

      + 1 / − 0

      ohodnotit kladně záporně

      Nahlásit
  • márinka

    márinka

    79.110.37.XXX
    Znám ženu, která přežila muchomůrku zelenou a ta nám řekla, že po smrtí je člověk vyděšený, ale pokud to zvládne, může znovu ožít, viz obrácené kostry v později vykopaných rakvích, nedostali se ven.

    + 0 / − 0

    ohodnotit kladně záporně

    Nahlásit
    • tlustoch50

      tlustoch50

      89.103.2.XXX
      Taykostry v rakvích svědčí jen o tom, že se věda stále vyvíjí. Ti lidé nebyli mrtví, byla to zdánlivá smrt, která se v té době ještě nepoznala.

      + 0 / − 0

      ohodnotit kladně záporně

      Nahlásit
reklama

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky