Severní Korea představuje hrozbu. Varuje bývalý americký ministr obrany

Někdejší ministr obrany USA a odborník na hrozbu jaderných zbraní William J. Perry varuje před hrozbou, kterou představuje současné chování Severní Koreje. V komentáři pro The Washington Post rozebírá, jak se co nejlépe postavit k hrozbě, kterou Pchjongjang představuje.

Vlajky států, Severní Korea
reklama

„V roce 1994, když jsem byl ministrem obrany, jsme se dostali nebezpečně blízko k druhé korejské válce kvůli jadernému programu Severní Koreje. V současné době jsme se opět blížili ke krizi se Severní Koreou, a opět je příčinou její jaderný program. Válka v roce 1994 by byla hrozná, ale byli jsme schopni se jí vyhnout pomocí diplomacii. Dnes by válka nebyla o nic méně katastrofální, mohlo by dojít ke zničení společnosti v Severní i Jižní Koreji, stejně jako k velkým ztrátám v americké armádě. Je nezbytně nutné, abychom zapojili kreativní diplomacii a odvrátili katastrofu,“ vysvětluje exministr.
 
Napětí podle něj rapidně vzrostlo minulý týden, kdy Kim Čong-un oznámil plány na testování mezikontinentální balistické střely (ICBM), která by mohla poslat jadernou hlavici až do Spojených států. V reakci na to nově zvolený prezident Donald Trump na Twitteru napsal: „To se nestane." Naznačil tak, že by mohl podniknout vojenskou akci proti raketovému programu Severní Koreje, píše Perry.

Hrozba je podle něj velmi reálná. „Severní Korea postavila více než tucet jaderných bomb a provedla pět jaderných zkoušek, některé z nich měly ničivou silu srovnatelnou s jaderným úderem nad Hirošimou. Pchjongjang má robustní program balistických střel - postavil velké množství střel středního doletu a testuje rakety dlouhého doletu,“ připomíná úspěchy Severokorejců expert.
 
Otázkou tedy podle něj není zda, ale kdy bude Pchjongjang mít jaderně vyzbrojené ICBM. „Jeho ICBM program ještě není v provozu a musí podniknout mnoho obtížných kroků, aby se tak stalo. Ale evidentně je to program s vysokou prioritou, který rychle postupuje. Není žádný důvod pochybovat o tom, že chtějí získat operační schopnosti, stát by se tak mohlo v příštích několika letech,“ předvídá Perry.

„Jistě je to nebezpečné, ale měli bychom se pokusit porozumět povaze nebezpečí. Během mých rozhovorů a jednání s členy severokorejské vlády jsem zjistil, že nejsou iracionální, ani nemají za cíl dosáhnout mučednictví. Jejich cíle, v tomto pořadí, jsou: zachování Kimovy dynastie, získání mezinárodního respektu a zlepšení jejich hospodářství,“ uvádí exministr.

Režim podle něj znovu a znovu demonstroval, že je ochoten obětovat svou ekonomiku, pokud by zachoval vládnoucí dynastii. „Během jednání v letech 1999 a 2000 jsme našli způsob, jak dosáhnout všech tří cílů bez jaderných zbraní. Věřím, že severokorejská vláda byla připravena přijmout náš návrh (je snadnější pro vůdce zřeknout se zbraní, když ještě žádné nemají), ale si nikdy nemůžeme být jisti, že by ve skutečnosti byla dohoda dodržována - vzhledem k tomu, že administrativa George W. Bushe v roce 2001 jednání ukončila,“ připomíná Perry.
 
Zároveň prý věří, že Severokorejci by nezahájili nevyprovokovaný útok na USA, protože „nejsou sebevrazi“. Celá desetiletí ale podle něj zároveň dokazují, že jsou ochotni riskovat. „Skutečné nebezpečí jejich ICBM programu je to, že je může povzbudit, aby vyvolali vojenský konflikt s Jižní Koreou. Jihokorejská armáda, opírající se o americké vzdušné a námořní síly (a nepočetné pozemní síly), je více než rovný partner pro velkou, ale špatně vybavenou severokorejskou armádu. Takže pokud by Severní Korea začala prohrávat v konvenčním konfliktu, mohla by v zoufalství sáhnout na své jaderné zbraně,“ varuje před rizikem exministr.

Otázkou je, jak riziko zmírnit. „V době, kdy jsem byl ministrem obrany, jsem zvažovat preventivní konvenční útok na jejich jaderné zařízení v Jongbjonu. Možnost byla ve prospěch diplomacie zamítnuta. Takový útok mohl klidně zničit zařízení na Jongbjonu, ale pravděpodobně by nezničil jejich jaderné zbraně, které tam pravděpodobně nejsou umístěny. V roce 2006 jsme Ashton B. Carter, nyní ministr obrany, a já doporučili, aby Spojené státy zvážily útok na severokorejské odpalovací zařízení ICBM. Dnes bych nedoporučoval ani jeden z těchto úderů - kvůli velkému riziku pro Jižní Koreu; přinejmenším jakýkoli takový plán bude muset být schválen vedením Jižní Koreje, protože jejich země by nesla tíhu jakékoliv odvetné akce,“ připomíná.

Na čase je podle něj vyzkoušet diplomacii, která má šanci na úspěch. „Přišli jsme o možnost vyjednávat s nejadernou Severní Koreou, když jsme jednání v roce 2001 zrušili v době, když ještě neměla jaderný arzenál. Dnes můžeme očekávat pouze dohodu, která by snížila nebezpečí, které představuje jaderný arzenál. Dohoda s Pchjongjangem by mohla určit, že nebude vyvážet jadernou technologii, nebude provádět žádné další jaderné testy a žádné další zkoušky ICBM. Tyto cíle jsou dosažitelné a pokud uspějeme, mohly by být základem pro pozdější diskusi o nejaderném Korejském poloostrově,“ myslí si Perry.

Pokud však tento pokus o diplomacii selže, pak by bylo na místě uvažovat o uvalení sankcí, což by vyžadovalo výrazné zapojení Číny. Pak by podle něj bylo na místě pokračovat v nediplomatickém přístupu – tedy v narušování ICBM testů – ne na místě odpalu, ale v mezinárodních vodách. „Naše diplomacie bude mít větší šanci na úspěch v případě, že si severokorejská vláda uvědomí, že vážně zvažujeme nediplomatickou alternativu. Čas je klíčový. Pokud nenajdeme způsob, jak - a brzy - zmrazit severokorejské aktivity, mohla by se krize příliš snadno vymknout kontrole, což by vedlo k druhé korejské válce - mnohem ničivější, než byla ta první,“ dodal.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky