Albrightová promluvila o současných problémech. Žijeme si dobře, tak proč nepomoci uprchlíkům?

„Musíme vidět, že uprchlíci jsou lidé, musíme se vžít do jejich situace a uvědomit si, jak obtížné je pro ně opustit své vlastní domovy, aby byli přijati na jiném místě a kde by s nimi bylo zacházeno důstojně. My tady vedeme velmi pěkný život. Tak proč nepomoci?" uvedla k otázce migrace politička.

Uprchlíkům však příliš nepomáhají ani Spojené státy. Podle političky je to dáno působením republikánů, které také umožnilo nástup osobnosti Donalda Trumpa. Většina lidí v Evropě podle ní uprchlíky přijímat chce, jednotlivé vlády jsou podle ní ale v tomto směru velmi sobecké.

Mezinárodní systém podle ní v mnoha ohledech selhal. „Nemůžu to pochopit. Existuje tu Vysoký komisař OSN pro uprchlíky. A já nevím, co se pokazilo. Máme systémy, které by se měly s takovou krizí vyrovnat. Mezinárodní společenství se zpočátku chovalo, jako by krize měla zmizet sama od sebe," myslí si.

USA jako nepostradatelný národ?

Novinář se jí také ptal na změny, které se ve světě udály poté, co v roce 2001 opustila post ministryně zahraničí. „90. léta byla pozoruhodná éra, ta doba po pádu Berlínské zdi, Střední Evropa začala hledět do budoucnosti s velkým optimismem. Jsem velmi hrdá na rozšíření NATO. Pak se nám podařilo využít sílu západní Evropy a pomoci balkánským státům," řekla.

Spojené státy se podle ní vidí jako nepostradatelný národ, který by měl činit dobro po celém světě. „Nepostradatelný ale neznamená, že budeme jednat samostatně. Musíme pracovat na mezinárodní úrovni. Existují tu dva hlavní trendy - s pozitivními a negativními vlivy . Za prvé, globalizace nám umožnila, aby byly naše vazby ještě silnější, ale jsou anonymní. To je důvod, proč mnozí mají pocit, že ztrácejí svou identitu, a proč začali zdůrazňovat své etnické, náboženské nebo národní identity. To je v pořádku, Pokud nezměníme našeho souseda v nepřítele. Nacionalismus je velmi nebezpečná síla," varuje.

Druhým trendem pak podle ní je ztrácející se důvěra v oficiální instituce, která nastala kvůli novým komunikačním technologiím. „Vády částečně přestaly fungovat. Co se stalo s EU je ještě větší tragédie," říká Albright, která vidí problém v chybějící společné finanční politice Evropy - každý se podle ní snaží obviňovat ostatní, když nastanou ekonomické obtíže.

Musíme nechat ostatní dělat více

V souvislosti se zmínkou o „nepostradatelném národě" Albrightová poukazuje na to, že by si Američané měli uvědomit, že se nemohou držet dál od problémů ve světě, na druhou stranu je ale nemohou řešit sami. Připomněla, že když George W. Bush nastoupil do úřadu, chtěl dělat věci jinak. „Celým svým srdcem jsem podpořila válku v Iráku. Pak Bushova administrativa intervenovala v Iráku. To byla katastrofa. V reakci na to chtěl Barack Obama stáhnout síly z Afghánistánu a Iráku. Američané jsou z válek unavení. Proto je stále oblíbenější myšlenka: Nechte ostatní dělat více," uvedla.

Ve světě je podle ní řada problémů, k jejichž řešení je třeba více než jedna země. „Spojené státy nechtějí být světovým policistou. Nejsme imperialistickou zemí," říká Albrightová. Souhlasí také s tvrzením, že zásah v Iráku byl chybný, protože byl špatně plánovaný. Stejná chyba byla se podle ní stala i v Libyi. „Nikdo nebyl připraven na následky zásahu", myslí si.

Rusko provokuje a pak se uráží

Řeč přišla také na Rusko, které Západ kvůli intervencím kritizovalo. „Člověk vždy hledá omluvy pro Rusko - a já jsem tím otrávená. Rusko je země, která provokuje a pak se cítí uražena. Rusko prošlo krizí identity. Nikdy nezapomenu na muže, který mi v roce 1990 někde poblíž Moskvy řekl: Stydím se za to. Byli jsme supervelmocí, a nyní jsme Bangladéš s raketami," vzpomíná.

Putin podle ní využil situace a prohlásil, že Rusku získá zpět jeho bývalou slávu. „Putin je chytrý, ale je to opravdu zlý člověk. Je to důstojník KGB, chce udržet vše pod kontrolou, a je přesvědčen, že se všichni spikli proti Rusku. To není pravda. Putin měl špatné karty, ale hrál s nimi dobře. Aspoň nějakou dobu. Myslím, že jeho cílem je oslabit a rozdělit Evropskou unii. A chce dostat NATO z jeho sféry vlivu," varuje politička.

V Sýrii šlo o demonstraci ruské moci

Albrightová si myslí, že pobaltské státy se obávají Putina a že jejich obavy jsou oprávněné. „Vyplývá to ze způsobu asymetrické války, kterou Rusko aplikovalo," myslí si. Dodala, že Putin by nemělo být jen tak dovoleno vyklouznout bez trestu z anexe Krymu.

Pokud jde o ruskou přítomnost v Sýrii, bývalá šéfka ministerstva zahraničí uvedla: „Putin zasáhl v Sýrii, aby odvrátit pozornost od Ukrajiny, a opět posílil svůj vliv na Blízkém východě. Jeho hlavním cílem bylo demonstrovat ruskou moc Přesto mi dovolte říci, že USA nemají problém s Ruskem - pokud zabírá jiné země," dodala ostře.