Praktické školy v ohrožení: Kde příští rok skončí "slabší" děti?
Některé praktické, dříve zvláštní školy, by se měly od září 2016 proměnit ve školy základní a jejich žáci budou začleněni do běžných tříd. Problém s tím mají mnozí učitelé obou typů škol, ale i rodiče dětí a někteří psychologové. Naopak jiní, včetně ministerstva školství, změnu hájí.
Děti v praktických školách mají většinou lehké mozkové postižení nebo poruchu učení. Od září se ale začnou učit tempem dětí na základních školách. Pomalejším mají pomáhat asistenti. Učitelé obou škol, někteří rodiče a psychologové jsou proti, naopak ministr školství změnu hájí.
"Na základce čte v první třídě dítě normálně a počítá myslím do padesáti. Naše dítě zná osm písmen a počítá do pěti," vysvětluje ředitelka Praktické školy Liberec Jaroslava Hajduková. Nesouhlasí proto s návrhem.
"Budou se učit všechny předměty jako jejich spolužáci a budou ve třídě se svými vrstevníky. Jejich integrace do běžných škol pak bude snadnější," odporuje Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
Někteří odborníci ale upozorňují, že tyto děti mohou ztratit motivaci. Vznikají i petice. "Hlavně by to ty děti ještě víc potápělo, protože by byly terčem posměchu," říká Jana Staňková, maminka dívky na praktické školy. "Jako rodiče by mě štvalo, kdyby měl být můj syn kvůli nějakému takovému dítěti ve třídě brzděný," odmítá změnu i rodič dítěte na základní škole.
Ministerstvo školství za změnou stojí. Mezi politiky se ale názory různí. "Praktické základní školy fungují dobře, je nesmysl je rušit," myslí si Petr Fiala z ODS. "Jako učitel tuto změnu nevítám, slyším stesky na to, že peníze na asistenty nebudou," souhlasí s ním Petr Gazdík (STAN).
Souboj o budoucnost bývalých zvláštních škol se táhne přes patnáct let. Rozbuškou byla pravděpodobně žaloba v květnu 1999, kdy 18 romských žáků zažalovalo český stát, že je diskriminoval právě zařazením do zvláštní školy. U českých soudů ale neuspěli, a tak se odvolali k evropskému.
Soud ve Štrasburku nejprve žalobu romských žáků zamítl. Uspěli až napodruhé v listopadu 2007. "Konečné rozhodnutí bylo trochu překvapivé, protože velký senát obrátil rozhodnutí senátu předchozího. Byl to průlomový rozsudek, který se nepochybně stal startovním bodem pro další případy," uvedl v dubnu advokát žáků David Strupek.
Ještě než stihl štrasburský tribunál rozhodnout, začali o zrušení těchto škol mluvit i politici. Pojmenování "zvláštní škola" skončilo před deseti lety, proměnily se v základní školy - ovšem s dodatkem praktická.
Další spory vyvolalo před dvěma lety sčítání romských žáků právě ve školách praktických, kam chodí děti s lehkým mentálním postižením.
Rozpory ale vyvolává i novela školského zákona, kterou prosadil předchůdce současné ministryně. Podle některých kritiků z ní vyplývá, že lehké mentální postižení už nebude handicapem.
"Naším cílem je, aby většina dětí, které na to mají, byla v hlavním vzdělávacím proudu," uvedl ministr školství Martin Chládek. Novelu v dubnu podepsal prezident a platit začne už příští rok.
Doporučujeme
