Děsivá realita sociálek? Europoslanec odkryl další tajemství
Čím více se lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský zabývá realitou norské pěstounské péče, tím více poznávám podle svých slov "děsivou realitu" tamního systému. V jednom pět let starém článku se dočetl něco více o tom, jak se pěstounství může stát prostředkem k životu na účet státu. V komentáři, který poskytl serveru EuroZprávy.cz, o tom prozradil více.
Je třeba říci, že plat pěstouna z vás v tamních cenových relacích nemusí udělat boháče, ale rozhodně se nebudete muset obávat o svoji existenci. Norské rodiny, které dostanou dítě do pěstounské péče, mohou vydělat na státních dotacích miliony.
Kvůli nedostatku pěstounů stát lákal na platy daleko nad normálem, což ale mělo za následek nárůst výdajů, které mohly těžko unést obecní rozpočty. Stát prostě řekl, že pěstouni mají tlačit na obce a vyžadovat více peněz. Trend měla podle článku potvrdit i řada norských obcí.
Norský a český model se nedají srovnat
Idealismus je tehdy alespoň u pěstounů zjevně na ústupu. Článek, z něhož jsem čerpal, je z roku 2010, tedy už staršího data, nicméně pochybuji, že by se dnes situace nějak radikálně změnila a pokud ano, tak rozhodně ne k lepšímu. O dalších výhodách norských pěstounů se tak může pěstounských rodin v Česku jen zdát.
Být v Norsku pěstounem jako by už neznamenalo pečovat o opuštěné či zanedbané děti, a vykonávat tak bohulibou činnost. Spíše se jedná o možnost stálého příjmu, aniž by měl člověk zaměstnání. Samozřejmě s tím, že povinností je jakžtakž se o děti starat. To však podle dalších informací z tamních médií téměř nikdo nekontroluje.
Na síle tak získávají finanční důvody. Normální odměna se měla pohybovat od cca. 300 tisíc norských korun po více než 400 tisíc korun. To znamená, že pokud byste měli to štěstí a svěřili vám tři děti, obdrželi byste v rádu 900 tisíc norských korun jako příspěvek. V jednom případě z roku 2008, který byl uvedený ve zmíněném článku, dostali pěstounští rodiče dokonce 1,6 milionu korun. Jednalo se o umístění čtyř sourozenců k pěstounům.
Kšeftování s dětmi jako dobrý byznys
Dítě se stalo zbožím opatřeným milionovou cenovkou. Je zřejmé, že stát nedokáže dělat svou práci, pokud jde o umísťování dětí do péče. Peníze jsou i zde až na prvním místě. To je určitě dobrá zpráva pro všechny zájemce o profesi pěstouna. Dodávám, že samozřejmě bohužel bez rozdílu předpokladů pro vykonávání takové péče.
Naopak katastrofou je takový stav pro samotné děti, potažmo celou společnost. Nemůžeme se divit tomu, že si Norsko vydobylo pověst země, kde se stalo pěstounství byznysem! Norský příklad je varováním pro všechny další země (samozřejmě včetně Česka), aby se vyvarovaly toho, aby se z dětí stalo žádané zboží. Kšeftování s dětmi je vždy a všude cestou do pekel!
Tomáš Zdechovský, europoslanec (KDU-ČSL)
Doporučujeme
