Očima expertů: Vláda s Babišem. Zač ho pochválit, zač pokárat?

Nedávno uplynulo sto dnů od okamžiku, kdy byli do svých funkcí jmenováni členové vlády Bohuslava Sobotky. Nejvýraznější personou vládního kabinetu je zatím jednoznačně – a nutno dodat, že zcela podle očekávání – ministr financí a druhý nejbohatší Čech Andrej Babiš. Ten před volbami sliboval, že v české politice udělá pořádný průvan a že bude stát řídit jako firmu.

Vymezovat se vůči vládnoucím politikům ale není nic obtížného, samotné vládnutí bývá těžší. Že to s řízením státu jako firmy není tak jednoduché, jak si představoval, si ostatně už posteskl sám Babiš v rozhovoru pro Lidové noviny.  

Důkaz místo slibůDnes už je tedy Andrej Babiš politikem, a dokonce členem vládní koalice; nastal čas přejít od slov k činům. Skončilo tradičních „sto dnů hájení“. Jaké ty činy zatím byly? Bilancujeme, co se zatím Andreji Babišovi v roli správce státní kasy podařilo a kdy naopak šlápl vedle. Odbor vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí u této příležitosti médiím dokonce rozeslal poměrně obsáhlou tiskovou zprávu, ve které jsou vyjmenovány změny a úspěchy nového týmu ministra financí. A je to právě šikovná komunikace s veřejností, co se Babišovi zatím stále daří a za co získává plusové body. Stejně tak i schopnost prezentovat, kde všude a jak by měl stát šetřit na výdajové stránce. O tom jste si u nás ostatně mohli přečíst i v komentáři ekonoma Aleše Michla, který vede Radu ekonomických poradců Andreje Babiše. Na důkaz, že je ministerstvo financí schopné něco takového v praxi skutečně realizovat si ale zatím musíme počkat. Na to je zkrátka sto dnů moc krátká doba. Ale čas zúčtování určitě přijde…

A jak dosavadní působení Andreje Babiše v křesle ministra financí hodnotí oslovení odborníci? Co říkají na zprávu o opatřeních, která na ministerstvu zavedli v prvních sto dnech Andrej Babiš a jeho lidé? A za co by zatím nového ministra financí nejvíc pochválili a co by mu nejvíc vytkli?

Vít Samekvedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazůPanu ministru financí nezávidím, musí prokázat, že bude umět najít příjmy státního rozpočtu tam, kde je předchozí ministři neobjevili. Mám pocit, že některé takové zdroje už objevil. Bude nesporně čelit žádostem na vyšší daňové výdaje, a tak mu přeji vysoký hospodářský růst, malou nezaměstnanost a úspěchy v boji s šedou a černou ekonomikou, které mu v tom mohou velmi pomoci. Čeká ho i zrušení důchodového spoření a jednotné inkasní místo. Sto dnů je krátkých na hodnocení a zatím není důvod k velké kritice. To hlavní, tvorba státního rozpočtu na rok 2015, je teprve na začátku a až za pár měsíců uvidíme, nakolik bude ministr financí lepší než jeho předchůdci. V našem zájmu i v zájmu naplnění slibů obsažených v programových dokumentech současné vlády bych mu velmi přál úspěch. Byl by totiž i naším úspěchem.

Petr Hamplsociolog a podnikatel

Jakožto akcionáři státu Česká republika jsme najali manažera, jehož reputace dávala naději, že dokáže dramaticky zlepšit fungování státní správy – to znamená snížit náklady na zlomek současného stavu (takže vystačíme s nižšími daněmi), dramaticky snížit obtěžování obyvatel a firem (tím vytvořit podmínky pro vytváření pracovních míst) a zjednodušit a urychlit nejrůznější správní řízení.

Po třech měsících na rozkoukání dostáváme první report od manažera, který chce řídit stát jako firmu. Můžete tedy očekávat jasná čísla – o kolik sníží náklady, jakými opatřeními a v jakém termínu.  Jenže místo toho nám nový ministr financí poslal čtyřstránkový seznam dokumentů, směrnic, opatření a akčních programů, na kterých jeho ministerstvo pracuje. Tedy tisíce papírů a výsledek prd. Jediné konkrétní číslo je necelých sto milionů „ušetřených“ tím, že jsou státní peníze ukládány s vyšší mírou rizika. Pokud ale čekáte analýzu rizik, čekáte marně.

Z jiných zdrojů se k tomu dozvídáme, že si budeme muset připlatit, protože náklady státní správy pod ministrem financí Babišem porostou. Tak si říkám, kdyby podobný report předložil kterýkoliv z manažerů Agrofertu, jak dlouho by tím manažerem zůstal? Několik hodin nebo několik minut?

Jiří Víšekmístopředseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR

Chápeme, že hlavní směry činnosti Ministerstva financí musí být v prvopočátku zacíleny na vnitřní strukturu a strategické cíle. Nicméně v celé dosavadní práci ministerstva chybí důraz na analýzu stavu malého a středního podnikání. Chybí  rozpracování postupu pro stabilizaci daní a tím i stabilizaci podnikatelského prostředí.

Jinak je to pro nás pořád stejný chaos. Sazby DPH se neustále mění. OSVČ, coby nejzranitelnější článek podnikání, je neustále drcen ze strany Ministerstva financí a to jak zleva, tak i zprava. Systémově se ale nic neřeší. Pro nás je důležitá stabilita podnikatelského prostředí v oblasti malého a středního podnikání. Tam je v současné době největší nepořádek v narušení konkurenceschopnosti, šedá zóna – podnikání bez registrace. Je tu také chaos v dodržování základních podmínek pro jednotlivé druhy podnikání. Všichni mohou dělat všechno (což – to je v pořádku), ale na druhé straně musí být dodržována minimální pravidla a určité zásady jednotlivých druhů podnikání, a to ve směru k ochraně spotřebitele, bezpečnosti práce, hygieně, zaměstnávání zaměstnanců, kvalitě zboží a služeb a tak podobně. Tam je v současné době největší chaos a zmatek a tam utíkají finanční zdroje. Připravovaná účtenková loterie, je pouze kosmetická záležitost, neřešící meritum věci.

Směrem k segmentu malého a středního podnikání toho bylo uděláno velmi málo. Nebyla s námi ani zahájena diskuze. Chápu, že jsou větší problémy, třeba dotace, ale tam si musí udělat pořádek na jednotlivých ministerstvech, bez toho to nepůjde. Pokud se nezmění způsob řešení programů, nezmění se nic.

Jiří Cihlářfinanční analytik Next Finance

V první řadě jsem čekal, že nástup Andreje Babiše do ministerské židle přinese podnikatelskému sektoru určité zklidnění. Babiš, sám vlastník chemického a potravinářského impéria, musí vědět, jak je pro firmy obtížné se adaptovat na změny v daňovém prostředí. Místo stabilizace daní ale vláda plánuje třeba zavést třetí sazbu daně z přidané hodnoty. Nervózní už začínají být také živnostníci. U osob samostatně výdělečně činných se totiž mluví o zrušení daňové slevy na poplatníka. Dlouhodobě se také spekuluje o omezení výdajových paušálů. To vše se odehrává na pozadí dozvuků ekonomické krize. Česká ekonomika se teprve zvedá z nejdelší recese ve své historii. Tempo růstu HDP sice v úvodu roku nabírá na obrátkách, ale situace na trhu práce zůstane minimálně celý letošní rok obtížná. Podle mě by ministerstvo financí mělo poskytnout podnikatelskému sektoru oddych, aby mohl lépe vstřebat daňové změny, které se udály v posledních letech ještě za vlády Petra Nečase.

Prozatím by nebylo fér komentovat Babišův závazek zabránit daňovým únikům. Je totiž zřejmé, že tento cíl nepůjde splnit ze dne na den. Souhlasím však s tím, že pokud chce vláda někde šetřit, měla by si zamést před vlastním prahem a podívat se na hospodaření ministerstev. Kvituji proto, že na některých z nich byly spuštěny audity.

Lukáš Kovandahlavní ekonom Roklen24.cz

V posledních zhruba sto dnech vysílá Ministerstvo financí a jeho šéf dva protichůdné signály. První sestává z celkem frekventovaného sledu známek toho, že budovu v Letenské ulici nyní obývá muž politikou a spjatými mechanismy nepříliš políbený, což je ještě umocněno jeho občasnými sklony rychleji mluvit než myslet. Pak se dozvídáme, kolik miliard se „povaluje“ v centrální bance a že většina z jeho doposud učiněných opatření byla vlastně chybou (zrušení poplatků za pobyt v nemocnici, snížení DPH na léky, ořezání Nečasovy důchodové reformy). Nejnověji pak po kritice couvl se snahou zpřísnit podmínky živnostníkům, alespoň tedy co se základní slevy na dani pro OSVČ s paušály týče.

Druhý signál naproti tomu charakterizuje zjevná snaha o ozdravení veřejných financí. Andrej Babiš je natolik ctižádostivý, že si v tomto ohledu chce připsat body za každou cenu. Když uvážíme, že disponuje schopností poměrně rychle vstřebávat nové věci, učit se a zorientovat se, domnívám se, že veřejné finance by mohly během jeho nadvlády nad Letenskou jisté zlepšení vykázat. Je ovšem otázkou, jakým způsobem bude zlepšení dosaženo. Myslím, že ministr financí bude nakonec jednat ryze pragmaticky, spíše s krátkodobým, maximálně střednědobým horizontem výhledu, pročež se domnívám, že například opatření, která zpřísňují podmínky živnostníkům, bude – přes zmíněné couvnutí – stupňovat v jejich rozsahu i razanci. Babiš cítí, že tato socioekonomická skupina k němu přilnula pouze vlažně, pokud vůbec, a že je politicky prozíravější budovat si přízeň u skupin tak či onak na státu závislých a u zástupců velkého byznysu (i když ne přímo u dalších velkých oligarchů, kteří se jeho nástupem cítí ohroženi a spíše budou vykazovat sklony se proti němu semknout).

Mám za to, že postupem času bude slábnout první druh signálu a současně sílit ten druhý, ruku v ruce s tím, jak se Andrej Babiš bude v Letenské dále zabydlovat, ruku v ruce s čím dál tím patrnějším a rapidnějším ekonomickým oživením (daným globálními ekonomickými podmínkami) a růstem či alespoň udržováním si poměrně vysoké popularity u veřejnosti, jíž se samozřejmě podaří marketingovými mágy kolem ministra financí prodat v tom smyslu, že oživení je právě jeho zásluha. Celý článek vyšel na Finmag.cz

Témata:  vláda,  Andrej Babiš